Mezinárodní seminář „Pohled přes hranice“, který proběhl v Dolních Dunajovicích měl přiblížit Národní akční plán jako nástroj pro uplatnění inovací v systémech integrované ochrany rostlin, poskytnout informace o nových aplikačních technologiích, možnostech jejich využití v ochraně rostlin a řešení nových situací při změněné skladbě přípravků na ochranu rostlin.
Akce má desetiletou tradici a kromě zástupců České společnosti rostlinolékařské se jí každoročně účastní i další spolupracující organizace v ochraně rostlin z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska.
Situaci v ochraně rostlin a změnu struktury pesticidů v Maďarsku přiblížil Dr. Gábor Tarcali, Ph.D., předseda Rostlinolékařské komory, Maďarsko. Prioritou je podle něho integrovaná ochrana a zdraví rostlin a bezpečnost potravin a zemědělských produktů, které se dostanou na trh. Zdůraznil, že v Maďarsku je cílem minimální spotřeba pesticidů, ale zároveň přiznal, že bez efektivních účinných látek nelze chránit rostliny proti škůdci. „Z tohoto důvodu nemůžeme souhlasit se záměry Evropské unie, která chce zrušit většinu účinných pesticidních látek. Některé účinné látky už byly staženy a rozhoduje se o zákazu dalších, to může mít vážné následky. Bez účinných nástrojů na ochranu rostlin, může být ohrožena zemědělská výroba a v důsledku i dodávky potravin,“ konstatoval. Informoval také o tom, že v Maďarsku byla ministerstvem zemědělství pověřena skupina Kleffmann, aby vypracovala za účasti rostlinolékařů, fytopatologů a entomologů zprávu o posouzení dopadů na zemědělskou výrobu, v případě, že budou staženy z trhu některé přípravky na ochranu rostlin. Studie ukázala, že u ozimé pšenice by Maďarsko ztratilo téměř polovinu současného ročního objemu výnosu. Produkce pšenice by klesla na úroveň roku 1960. U slunečnice by dosáhly ztráty na produkci až 40 %. Zákaz účinné látky glyfosát by způsobil vážné problémy zemědělství i lesnictví. Velmi negativně hodnotil Dr. Tarcali i omezení neonikotinoidů a dodal, že lze očekávat, že vznik rezistence hmyzu na stávající produkty se urychlí.
Ing. Petr Harašta, Ph.D. z České společnosti rostlinolékařské představil nové aplikační technologie pro efektivní a ekologicky šetrnou ochranu rostlin. Využitím bezpilotního letounu v ochraně rostlin se zabýval rovněž Ing. Radovan Breuss ze společnosti Breuss Aircraft Works. Vysvětlil, že sledování zdravotního stavu rostlin probíhá na základě indexu NDVI. Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze nastínil problematiku cílených aplikací s podporou bezpilotních prostředků, které jsou součástí precizního zemědělství.*
Další informace naleznet v týdeníku Zemědělec č. 17 a časopisu ÚRODA č. 5
