V České republice je otázce ochrany zemědělského půdního fondu historicky věnována velká pozornost a jedná se zároveň o jednu z hlavních priorit pro resort zemědělství zakotvenou v řadě strategických dokumentů. Jen hospodaření na úrodné nekontaminované půdě s sebou nese kvalitní produkci nezávadných potravin, což je nezbytnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti českého zemědělství.
Jak uvádí Ing. Michaela Budnáková z Ministerstva zemědělství ve svém článku v lednovém vydání časopisu Úroda, je třeba si uvědomit důležitost půdy jako základního výrobního nástroje pro zemědělskou výrobu, o který je nutné soustavně a usilovně pečovat. Často je zmiňována potřeba zachování půdy v plné úrodnosti pro příští generace, ale nezůstává pouze u slov, ptá se autorka. Nelze totiž nevidět, že vedle pozitivních vlivů, které přináší zemědělské hospodaření, zde souběžně existuje také řada negativ v podobě větrné a vodní eroze, úbytku organické hmoty, kontaminace rizikovými látkami, zhutňování půdy a podobně. Proto je také realizován monitoring zemědělských půd na různých úrovních, který mapuje aktuální situaci a fakta o stavu půdy, uvádí dále.
Celková výměra půdního fondu České republiky je podle informací Ing. Budňákové 7887 tis. ha, z toho výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) činí 4216 tis. ha a podíl zemědělské půdy představuje 53,6 % celkové rozlohy půdního fondu ČR. Pro naši republiku je typické vysoké procento zornění okolo 70 %, také vysoký podíl pronajímané půdy okolo 74 %. Vzhledem ke krajinnému rázu by bylo vhodné snížit procento zornění ve prospěch ploch s trvalými travními porosty (TTP). Nízký podíl vlastní půdy v podnicích by se do budoucna měl zvyšovat, což by mělo pozitivně působit na zlepšení péče o zemědělskou půdu. O nákup zemědělské půdy je zájem a její tržní cena roste. Zemědělci jsou ochotni platit 200–300 % úřední ceny pozemku, přičemž důležitými faktory působícími na výslednou cenu je kvalita půdy, její umístění, potenciální nezemědělské využití, kultura a charakter transakce. Obecně tržní ceny dlouhodobě rostou (v průměru o 6–10 % ročně), ve srovnání se státy EU-15 jsou však stále nižší, ve vztahu k novým státům EU-12 jsou ceny půdy většinou srovnatelné nebo vyšší, informuje autorka.*
Více informací přinese článek Ing. Michaely Budňákové v lednovém vydání časopisu Úroda.
