Na základě podzimního monitoringu stavu porostů řepky v druhé polovině října je patrný vliv agrotechniky pěstování této plodiny. Na řadě ploch je zřejmé silné poškození podzimními škůdci (mšicemi a zápředníčkem), rostliny jsou slabé a porosty mezerovité. Na druhé straně lze na polích nalézt silné husté porosty, které se těší dobré kondici. Informuje o tom Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Na kvalitu porostů vstupujících do zimního období má vliv nejen termín výsevu (bohaté porosty jsou často sety v prvních dnech měsíce srpna), ale též způsob zpracování půdy. I na sousedících polích se stejnými podmínkami lze nalézt diametrálně odlišné porosty řepky, uvádí dále portál. Jak také vysvětluje, důvody v odlišné kondici jsou dány především termínem výsevu a zpracováním půdy. Plochy silně napadené mšicemi, které jsou zpravidla v okrajových částech pozemku, mají problém s utužením. Výskyt mšic na celém pozemku tak ukazuje na problém utužení na celé ploše. Špatný stav půdy pak neumožňuje správnou dostupnost živin a omezuje provzdušnění profilu, které řepka při svém klíčení a dalším růstu vyžaduje. Z tohoto důvodu je více než žádoucí zařadit do technologií zpracování půdy podrývání (ideálně na celé ploše pozemků, nejen souvratě), doporučuje dále portál.
V současnosti je také možné v porostech kromě poškození škůdci sledovat též podzimní infekce fomou (Leptosphaeria maculans). Chladné a vlhké počasí letošního podzimu vytváří základ pro infekce významnějšího charakteru v příštím roce. Mimo to se na více než polovině sledovaných pozorovacích bodů potvrdily výskyty plísně brukvovitých (Hyaloperonospora parasitica). Proti tomuto původci se běžně neošetřuje, účinnost většiny fungicidů je proti této třídě hub omezená. Porosty dokáží i po silnějším napadení relativně dobře zregenerovat, informuje zpráva s tím, že situaci v jednotlivých okresech nebo v celé ČR lze sledovat na Rostlinolékařském portálu v Mapách výskytu jednotlivých škodlivých organismů.*
