Aktuální situaci se slunečnicí v České republice přiblížil na semináři Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) v Oblekovicích u Znojma Ing. Božetěch Málek. Uvedl, že nevhodný termín setí měl za následek pomalý vývoj porostů a jejich vyšší vývojovou nehomogenitu. „V Čechách začali zemědělci set slunečnici 11. března, na Moravě dokonce o třináct dnů později. Kvůli velmi nízkým teplotám vzešly některé porosty i za více než 30 dnů,“ řekl.
Agrotechnické chyby
Za nejčastější agrotechnické chyby při pěstování slunečnice označil Ing. Málek uspěchanou přípravu půdy, zejména setí do nestrukturního seťového lůžka, tvorbu hrud, otevřené seťové rýhy a následné násilné válení rýhovanými válci, což zapříčiní mezerovitost a nejednotné vzcházení. Dále upozornil na utuženost půdy, která způsobí vznik slabého, deskového a povrchového kořene, to vede ke zhoršenému zásobování rostlin vodou a živinami, dále ke snížení stability a následnému až vyvracení porostů. Také úbory jsou podle něho menší a mají méně nažek. Zástupce SPZO připomněl u těchto porostů i vyšší loňský stres suchem a nedostatečnou výživou, kdy bylo vyšší procento nevyvinutých nažek s nižší hmotností tisíce nažek.
Průběh ročníku
Na Moravě byla v březnu průměrná měsíční teplota půdy v 10 cm jen okolo 5 °C, v dubnu pak okolo 10 °C. Kvůli dlouhé době vzcházení nažek došlo k eliminaci fungicidního mořidla především proti plísni slunečnicové a ostatním půdním patogenům. Letošní rok označil Ing. Málek za rok zvěře a mšic. „Porosty byly místy plošně poškozeny zvěří. Mohou za to podle něho vysoké stavy zvěře na některých lokalitách, odrůdová atraktivita, ale i nízká plodinová diverzita. Výjimkou nebyly počty jedinců i pod 20 tis./ha, následovaly zaorávky anebo přesévání. Na jaře 2016 bylo zejména kvůli pomalému počátečnímu růstu a vývoji zaznamenáno plošné poškození drátovci, což vedlo v mnohých případech až k významnému snížení počtu jedinců na jednotku plochy. Škodlivé výskyty jsou časté především ve vlhčích ročnících. Největší škody způsobují při teplotě půdy v zóně kořenů okolo 17 °C a vlhkosti půdy okolo 60 %. Zajímavostí letošního roku byl i plošný a místy i opakovaný výskyt mšic, zejména mšice slívové a makové, které nalétaly již od 10. května. Nálet probíhal až do fáze květního poupěte. Lokální byl i výskyt klopušek. Polyfágní škůdci páchali škody na dlouze vzcházející slunečnici (nízká teplota půdy, nižší kvalita přípravy půdy, nedostatek srážek po zasetí), především na souvratích. Ing. Málek jmenoval například listopasy a květilku všežravou.*
