Poslední aktualita Rostlinolékařského portálu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) z porostů řepek tohoto roku přináší přehled o výskytu chorob a škůdců před vstupem do zimního klidu. Z map výskytu vyplývá, že přetrvává silný výskyt fomového černání a padlí na řadě ploch nejen Moravy. Ostatní původci chorob se objevují jen místy a ve slabé intenzitě. Činnost škůdců se utlumila s výjimkou mšic, které jsou kvůli příznivým teplotám stále aktivní. Silné výskyty jsou plošného charakteru. Hraboš se v porostech řepky objevuje v silných počtech na Moravě a lokálně i severozápadních Čechách.
Porosty řepek podle Rostlinolékařského portálu vstupují do zimního období v relativně dobré kondici v závislosti na termínu setí a technologii zpracování půdy. Jistou měrou ovlivňuje fitness porostů i napadení larvami dřepčíka olejkového, které se může pohybovat i nad 80 %. Letos se však zdá, že tlak byl o něco nižší než v minulých letech. Díky příhodnému průběhu počasí se objevují v porostech silné příznaky napadení fomovým černáním stonků řepky (Phoma lingam) a padlí brukvovitých (Erysiphe cruciferarum). Ostatní choroby řepky se drží na mírné úrovni.
Z hmyzích škůdců se objevují v současnosti jen kolonie mšic. Na většině pozorovacích bodů jsou potvrzovány výskyty nad prahem škodlivosti. Silnější výskyty jsou zpravidla spojeny s porosty ve stresu (utužení, sucho a pozdní termín výsevu). Z důvodu lokace mšic na spodní straně listů řepky je ošetření registrovanými přípravky málo účinné. Základním předpokladem pro nižší tlak škůdců je však precizní agrotechnika této plodiny (dřívější termín výsevu a kvalitní příprava půdy). Tyto faktory pak určují, zda porost získá dostatečnou sílu pro boj s abiotickými a biotickými faktory před vstupem do zimního klidu. Dalším faktorem, který napomáhá přirozenému boji proti mšicím je samotná příroda. Populace mšic byly i v letech silného napadení z velké míry napadány přirozenými nepřáteli, a to jak parazitickými vosičkami rodu Aphidius a Praon, tak entomopatogenními houbami řádu Entomophotrales. A to až z 50 %, tzn. polovina populace mšic bývá přirozeně regulována bez nutnosti aplikovat insekticidy. S větším ochlazením v závěru podzimu pak mšice přestávají škodit, uvádí portál.
Aktivita ostatních hmyzích škůdců je vlivem teplot minimální (tj. zápředníčka polního a pilatky řepkové). Lokálně byl zaznamenán i časný nálet stonkových krytonosců, nebyl však plošný, jako v roce 2022. Na tento fakt je však nutné reagovat při prvních jarních insekticidních ošetření. Populace hraboše se v porostech řepek objevují v silných počtech především na jihu Moravy a v severozápadních Čechách, shrnuje aktualita.
Situaci výskytu škůdců v ozimé řepce v ČR lze sledovat v Mapách výskytu.
Úvodní fotografie: Porost řepky olejky Foto J. Beránek, ÚKZÚZ
Mapa aktuálního výskytu škodlivých organismů v řepce olejce ke dni 24. 11. 2023 Zdroj RL portál
