Finální sumarizace sklizňových ploch chmelnic v České republice potvrzuje dubnový odhad ploch na hranici 5000 hektarů. K datu 20. 8. 2020 eviduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) sklizňovou plochu 4966,3 ha, což představuje pokles oproti loňsku o 36,7 ha.
Každoročně k datu 20. 8. provádí ÚKZÚZ konečný stop stav sklizňových ploch podle odrůd i podle chmelařských oblastí. Tyto podklady pak slouží i pro výpočet průměrné sklizně. V letošním roce evidujeme pokles sklizňové plochy o 0,73 %, na konečných 4966,3 ha, uvedla tisková mluvčí ÚKZÚZ s tím, že v roce 2019 bylo 5003 ha. Chmel na našem území pěstuje 124 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko.
Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3836,6 ha, což představuje 77,25 % výměry chmelnic v České republice. Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 504,1 ha sklizňové plochy, která činí 10,15 % chmelnic. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 625,6 ha, tj. 12,6 % ploch chmelnic v ČR. Opětovně došlo k nárůstu plochy odrůdy Sládek, o 45 ha na současných 365 ha. Plocha odrůdy Premiant se zvýšila o 2,6 ha na současných 195,6 ha a plocha odrůdy Agnus se snížila o 5,2 ha na aktuálních 52,8 ha. Odrůda Saaz Special se rozšířila pouze o 0,4 ha na současnou plochu 41,4 ha. V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v ČR, došlo ke snížení sklizňové plochy o 45,9 ha. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 1,08 % (v roce 2019 tato odrůda zaujímala plochu 4262 ha).
Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 270,3 ha, což představuje 5,44 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o zvýšení plochy nových výsadeb o 22,3 ha. Z výsazů největší plochu zaujímá Žatecký poloraný červeňák, a to 206,5 ha.*
