Aktuální nálety motýlů do světelných lapačů a možná rizika škod

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) provozuje síť světelných lapačů, kterými se sledují nálety hospodářsky významných druhů motýlů, jejichž housenky způsobují škody na různých druzích zeleniny, bramboru, kukuřici, cukrovce, slunečnici, máku a ovocných či okrasných dřevinách. Grafické výstupy k jednotlivým druhům na daných lokalitách lze využít jako podklad pro stanovení období kladení vajíček, výskytu housenek na rostlinách a k určení optimálního termínu ošetření. Informuje o tom zpráva Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ.

Aktuální situace

Černopáska bavlníková (Heliothis armigera) je škůdcem bramboru, rajčete, paprik, lilků, čiroku, kukuřice i jiných obilnin, fazolu, slunečnice, dále pak okrasných rostlin (aksamitníku, chryzantém, karafiátů, muškátů aj.). V letošní sezóně byl zaznamenán pouze jeden úlovek imaga z Olomoucka. Záchyt je tedy ojedinělý a tím pádem lze předpokládat i nízké riziko škod, viz Mapa výskytu.

Kovolesklec gama (Autographa gamma) je škůdcem řepy, slunečnice, luskovin, bramboru, brukvovité zeleniny, paprik, rajčete ale i okrasných rostlin (např. chryzantém, karafiátů, muškátů a rododendronů). Záchyty v jednotkách až desítkách kusů imag za den jsou hlášeny ve všech světelných lapačích. Na Olomoucku byl zaznamenán extrémní záchyt 107 kusů imag za den na konci června. Letové křivky poukazují zřetelně na přelomu června a července na vrchol letové aktivity ve většině světelných lapačů. Úlovky jsou početné, čímž může vzniknout vyšší riziko škod, viz Mapa výskytu.

Můra kapustová (Lacanobia oleracea) je škůdcem brukvovité zeleniny, salátu, řepy, rajčete, dále chmelu, hrachu a chřestu. Rozvleklé úlovky jsou hlášeny na začátku července s nejasným vrcholem letové dynamiky. Úlovky jsou nízké a s tím i spojená nízká rizika škod, viz Mapa výskytu.

Můra zelná (Mamestra brassicae) je škůdcem zejména brukvovité zeleniny, často ale i cibule a salátu, popř. hrachu, cukrové řepy aj. Na konci června lze sledovat lokálně jen jednotkové záchyty na letové křivce. Úlovky jsou velmi slabé a lokální, je tedy predikováno i nižší riziko škod. Vyšší záchyty se předpokládají v první polovině srpna, kdy se objeví druhá generace, viz Mapa výskytu.

Osenice černé C (Xestia c–nigrum) je škůdcem podzemních částí okopanin, kořenové zeleniny (zejm. mrkve, celeru), případně cibule. Může poškodit i kořeny ovocných dřevin. V současnosti jsme za vrcholem letové křivky první generace. Od konce července očekáváme narůstající početnost v letové aktivitě druhé generace, což nás upozorňuje na možnost zvýšeného rizika škod, pokud se neprovede ochranné opatření, viz Mapa výskytu.

Osenice polní (Agrotis segetum) je široce polyfágním škůdcem obilnin, kukuřice, sóji, řepky, hořčice, máku, slunečnice, bramboru, řepy, polní zeleniny (brukvovité, miříkovité, dýňovité), salátu, špenátu, révy, mladých ovocných stromků a keřů ve školkách. Letové křivky jsou převážně rozvleklé s nejasným vrcholem letové aktivity jen ve slabých jednotkových záchytech. Od konce července lze očekávat zvyšující se nárůst zachycených imag, což bude mít dopad i na možné riziko škod, viz Mapa výskytu.

Osenice vykřičníková (Agrotis exclamationis) je polyfágním škůdcem všech druhů zelenin, bramboru, mangoldu, cukrové i červené řepy, mrkve, slunečnice, řepky atd. Od poloviny června byl zaznamenán na lokalitách světelných lapačů viditelný vrchol letové dynamiky první generace. Úlovky se pohybovaly v desítkách záchytů imag za den, což lze považovat za vyšší riziko možných škod. V současnosti jsme za vrcholem letové dynamiky. V teplých letech se od srpna výjimečně objevují i jedinci druhé generace. Jejich vývoj je však neúplný, viz Mapa výskytu.

Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) je významným škůdcem kukuřice obzvláště v teplých oblastech Moravy a Čech. První úlovky byly zaznamenány od začátku června. Ve vyšších nadmořských polohách byly silné úlovky zaznamenány později. Od první dekády července byla detekována další vlna imag v desítkách imag na den. Vysoké riziko hospodářských škod hrozí v teplých oblastech Moravy a Vysočiny, Polabí a Plzeňska, kde je intenzita pěstované kukuřice vysoká díky koncentraci živočišné výroby, viz Mapa výskytu.

Tyto informace uvádí RL portál ÚKZÚZ, doporučuje pečlivou kontrolu zeleniny a při nálezu housenek jejich sběr a likvidaci. Při ochranném ošetření je podle portálu nejvhodnější aplikaci přípravku na ochranu rostlin směřovat na období maximálního líhnutí housenek z vajíček a na housenky do druhého vývojového stupně, kdy je ochrana nejúčinnější. Housenky těchto můr, obdobně jako dospělí motýli, jsou přes den skryté v půdě nebo mezi listy a rostliny ožírají především v noci. Proto se doporučuje provádět postřik i za soumraku a v noci, kdy jsou housenky mimo své úkryty.*

Věnujte pozornost i ochranné lhůtě jednotlivých insekticidů, která může dosáhnout 7 až 14 dní.

Úvodní fotografie: Housenka osenice černé C Foto J. Beránek, ÚKZÚZ