Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) provozuje síť světelných lapačů, kterými se sledují nálety hospodářsky významných druhů motýlů, jejichž housenky způsobují škody na různých druzích zeleniny, bramboru, kukuřici, cukrovce, slunečnici, máku a ovocných či okrasných dřevinách. Grafické výstupy k jednotlivým druhům na daných lokalitách lze využít jako podklad pro stanovení období kladení vajíček, výskytu housenek na rostlinách a k určení optimálního termínu ošetření. Aktuální situaci ilustruje zpráva Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ.
Černopáska bavlníková (Heliothis armigera) – škůdce bramboru, rajčete, paprik, lilků, čiroku, kukuřice i jiných obilnin, fazolu, slunečnice, dále pak okrasných rostlin (aksamitníku, chryzantém, karafiátů, muškátů aj.). V současnosti jsou úlovky imag na nízké úrovni a tím pádem lze předpokládat i nízké riziko škod, viz Mapa výskytu.
Kovolesklec gama (Autographa gamma) – škůdce řepy, slunečnice, luskovin, bramboru, brukvovité zeleniny, paprik, rajčete ale i okrasných rostlin (např. chryzantém, karafiátů, muškátů a rododendronů). Záchyty v jednotkách až desítkách kusů imag za den jsou hlášeny téměř ve všech světelných lapačích. Letové křivky poukazují zřetelně od poloviny července na vrchol letové aktivity ve většině světelných lapačů. Úlovky jsou početné, čímž může vzniknout vyšší riziko škod, viz Mapa výskytu.
Můra kapustová (Lacanobia oleracea) – škůdce brukvovité zeleniny, salátu, řepy, rajčete, dále chmelu, hrachu a chřestu. Rozvleklé úlovky jsou hlášeny v průběhu července s viditelným, ale i s nejasným vrcholem letové dynamiky podle konkrétní lokality. Úlovky jsou nízké a s tím i spojená nízká rizika škod, viz Mapa výskytu.
Můra zelná (Mamestra brassicae) – škůdce zejména brukvovité zeleniny, často ale i cibule a salátu, popř. hrachu, cukrové řepy aj. Na konci července lze sledovat lokálně narůstající vrcholy letové dynamiky. Úlovky jsou zaznamenány na některých lokalitách ve větším počtu. Tam, kde jsou vyšší záchyty, může vzniknout i vyšší riziko škod. Vrchol druhé generace nastává přibližně o dva týdny dříve než v předešlých letech, viz Mapa výskytu.
Osenice černé C (Xestia c–nigrum) – škůdce podzemních částí okopanin, kořenové zeleniny (zejm. mrkve, celeru), případně cibule. Může poškodit i kořeny ovocných dřevin. Potvrzené záchyty jsou téměř na celém našem území. Na konci července je sledován narůstající vrchol letové křivky druhé generace motýlů, což nás upozorňuje na možnost zvýšeného rizika škod, pokud se neprovede ochranné opatření. Záchyty jsou lokálně silné. Začátek letové vlny druhé generace je v letošním roce o dva až tři týdny dříve, než je obvyklé, viz Mapa výskytu.
Osenice polní (Agrotis segetum) – široce polyfágní škůdce obilnin, kukuřice, sóji, řepky, hořčice, máku, slunečnice, bramboru, řepy, polní zeleniny (brukvovité, miříkovité, dýňovité), salátu, špenátu, révy, mladých ovocných stromků a keřů ve školkách. Letové křivky jsou převážně rozvleklé s nejasným vrcholem letové aktivity. Potvrzené výskyty se pohybují v jednotkách kusů imag. Od konce července lze sledovat zvyšující se nárůst zachycených imag, což bude mít dopad i na možné riziko škod, viz Mapa výskytu.
Osenice vykřičníková (Agrotis exclamationis) – polyfágní škůdce všech druhů zelenin, bramboru, mangoldu, cukrové i červené řepy, mrkve, slunečnice, řepky atd. Od poloviny června byl zaznamenán na lokalitách světelných lapačů viditelný vrchol letové dynamiky první generace. Úlovky se pohybovaly v desítkách záchytů imag za den, což lze považovat za vyšší riziko možných škod. V teplých letech se od srpna výjimečně objevují i jedinci druhé generace. Jejich vývoj je však neúplný, viz Mapa výskytu.
Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) – významný škůdce kukuřice obzvláště v teplých oblastech Moravy a Čech. Vzrůstající nálet dospělců zavíječe byl potvrzen v teplých oblastech Moravy a Polabí již od začátku června, což je o 14 dní dříve než v loňském roce. Ve vyšších nadmořských polohách byly silné úlovky zaznamenány později. Na konci července detekována další vlna záchytu imag. Vysoké riziko hospodářských škod v teplých oblastech Moravy a Vysočiny, Polabí a Plzeňska, kde je intenzita pěstované kukuřice vysoká díky koncentraci živočišné výroby, viz Mapa výskytu.
Doporučení RL portálu:
- pečlivá kontrola zeleniny a při nálezu housenek je vhodné je sesbírat a zlikvidovat
-při ochranném ošetření je nejvhodnější aplikaci přípravku na ochranu rostlin směřovat na období maximálního líhnutí housenek z vajíček a na housenky do druhého vývojového stupně, kdy je ochrana nejúčinnější, housenky těchto můr, obdobně jako dospělí motýli, jsou přes den skryté v půdě nebo mezi listy a rostliny ožírají především v noci, proto se doporučuje provádět postřik i za soumraku a v noci, kdy jsou housenky mimo své úkryty
- věnovat pozornost i ochranné lhůtě jednotlivých insekticidů, která může dosáhnout 7 až 14 dní.
Úvodní fotografie: Úlovek ze světelného lapače připraven na determinaci, světelný lapač Foto L. Pomichálek, ÚKZÚZ
