Výčet témat, kterými se v Brně na mezinárodní vědecké konferenci nazvané Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů již po jedenácté zabývali odborníci z oblasti rostlinné výroby, byl již tradičně dlouhý. Zahrnoval aktuální poznatky v pěstování a šlechtění rostlin, ekologii, nejnovější rostlinolékařská zjištění i prezentaci nových výsledků v oblasti technologie pěstování a zpracování produktů.
Mezinárodní vědeckou konferenci pořádá Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko (VÚP) pravidelně již od roku 1996. Konference se zúčastnilo více než 140 odborníků, bylo předneseno 25 referátů a prezentováno přes 90 posterových sdělení. Na organizaci se podílela také dceřiná společnost, kterou je Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko, společně s pícninářskou komisí odboru rostlinné výroby České akademie zemědělských věd. Letos se akce konala v hotelu s příznačným názvem Avanti, což v překladu z italštiny znamená kupředu. Možná i touto, zdánlivě nepatrnou spojitostí chtěli pořadatelé poukázat na rychle rostoucí světovou populaci, která podle prognóz během příštích patnácti let vzroste více než 1,5krát. „Bude tedy nutné ve všech produkčních regionech výrazně zvýšit produkci potravin a krmiv,“ apeloval na přítomné RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., ředitel VÚP.
Nutriční charakteristika ječmene
Své výsledky hodnocení obsahu nutričně cenných látek v zrnu v souboru devíti nových materiálů jarního ječmene prezentovala v rámci konference Ing. Kateřina Vaculová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., Agrotest fyto, s. r. o. Uvedla, že byly experimentálně vytvořeny a vybrány nové materiály jarního ječmene s bezpluchým zrnem, které se vyznačují zvýšeným obsahem celkových tokolů a vyšší aktivitou vitaminu E současně se zvýšeným obsahem N-látek a sníženým, respektive zvýšeným obsahem β-glukanů v zrnu. „Jako perspektivní nový výchozí zdroj pro šlechtění odrůd vhodných pro přímé potravinářské využití se ukazuje zvláště nová linie KM 2454.439.99, vybraná z hybridní kombinace bezpluché odrůdy Wanubet s výchozí linií KM 1057, která se kromě zvýšeného obsahu sledovaných fytonutrientů vyznačuje i lepší výnosovou schopností a vyšší hmotností zrna,“ uvedla.
Meziplodiny vysévat co nejdříve
Meziplodiny jsou schopny vytvářet rezervy dusíku a dalších živin pro následné plodiny a zároveň redukují výskyt stavu, kdy se volné živiny v půdě stávají polutanty podzemních vod. Ing. Miloslav Javůrek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, se zabýval výzkumem deseti polních plodin – hořčice bílé, svazenky vratičolisté, ředkve olejné, pohanky seté, prosa setého, krambe habešské, žita svatojánského, slézu přeslenitého, lesknice kanárské, světlice barvířské čili safloru. Cílem pokusu bylo posoudit jejich využití jako meziplodin v různých technologiích pěstování. Sledoval se výnos sušiny nadzemní biomasy, obsah dusíku v biomase a v půdním profilu na podzim a na jaře v porovnání s pěstební technologií bez meziplodin.
Nejvyšší zjištěnou sušinu biomasy prokázala ředkev, svazenka, krambe a hořčice. Nejvyšší obsah dusíku v nadzemní biomase indikoval saflor, žito, lesknice kanárská, ředkev a hořčice. Nejnižší hladina dusíku v půdě byla zaznamenána u variant s hořčicí, svazenkou, ředkví a krambem. Vyšší hladiny dusíku v půdě se zjistily po pohance a prosu.
Dále se testoval vliv meziplodin (hořčice, svazenka a ředkev) na výnosy hlavních plodin. V porovnání s konvenční variantou byla podle Ing. Javůrka nejvyšší produkce zjištěna u varianty se svazenkou. Meziplodiny měly také významný pozitivní efekt na objemovou hmotnost a pórovitost půdy u půdoochranných variant. „Na základě výsledků z našich polních pokusů doporučujeme co nejranější výsevní termín pro pěstování meziplodin,“poradil pěstitelům Ing. Javůrek, který dodal, že v zemědělské praxi často používané pozdní říjnové výsevy meziplodin vesměs nepřinášejí kromě poskytnuté dotace požadovaný pozitivní efekt, neboť množství vytvořené biomasy je většinou minimální. Při dlouhodobějším využívání meziplodin v osevních postupech lze očekávat příznivý vliv na výnosy hlavních plodin a na půdní strukturu.
Zaplevelení ozimé řepky
V ozimé řepce nejvíce škodí jednoleté přezimující plevele. Za nejškodlivější se považují svízel přítula a heřmánkovité plevele, a proto je herbicidní ochrana většinou cílena proti nim. Nelze však opomíjet ani plevele spodního patra a výdrol obilnin. Přestože nejsou v porostu z dálky příliš vidět, mohou způsobit závažné škody právě proto, že jim nebývá věnována dostatečná pozornost.
Velmi rychlý nárůst pokryvnosti v podzimním období má především výdrol obilnin, z plevelů pak ptačinec prostřední, rozrazil břečťanolistý, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, violka rolní a hluchavka nachová či objímavá. Podzimní škody způsobené těmito plevely jsou zpravidla nevratné, protože zanechávají následky na podzimním vývoji porostu – uvádějí autoři zabývající se touto tématikou.
Na základě uvedeného se rozhodl Ing. Jan Winkler, Ph.D. z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně zmapovat výskyt plevelů v ozimé řepce. Ve svých pokusech dospěl k následujícím výsledkům. Na místech s vyšším počtem rostlin řepky se snadněji prosazují druhy ze skupiny přezimujících a efemerních plevelů (Geranium pusillum, Tripleurospermum inodorum). Naopak na místech s nižším počtem rostlin byly častější druhy časně a pozdně jarní (Atriplex patula, Fallopia convolvulus, Chenopodium album), ale jejich výskyt byl poměrně nízký.
Vysoce významný byl co do rozsahu zaplevelení podle Ing. Winklera výdrol obilnin (Hordeum vulgare, Triticum aestivum), kterému řepka v podzimním období jen velmi obtížně konkuruje. „Ze zjištěných výsledků vyplývá, že se v provozních podmínkách potvrzuje trend snižování druhové diverzity plevelů a prosazování takzvaných dominantních druhů. K nejvýznamnějším plevelům podle našich výsledků v ozimé řepce patří Viola arvensis, která na některých místech vytvářela velmi hustý porost (kobercovité zaplevelení),“konstatoval a dodal, že v budoucnu, můžeme předpokládat, že i nadále bude působit značné problémy Viola arvensis, z dalších plevelů by se mohly potenciálně uplatnit Capsella bursa-pastoris, Elytrigia repens a výdrol obilnin.
Černá textilie na brambory
Černé polypropylénové textilie se používají pro regulaci plevelů v ekologickém zemědělství u různých plodin. Zatímco bílé a zelené polypropylénové fólie měly podle některých autorů zabývajících se podobnou problematikou pouze malý vliv na redukci plevelů, hnědé, černé, modré a dvoubarevné bíločerné fólie omezovaly vzcházení plevelů. Cílem pokusu vedeného Ing. Petrem Dvořákem, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze bylo určit vhodnou agrotechniku pro pěstování brambor v ekologickém zemědělství. Jak uvedl, v pokusu se sledoval vliv mulčování brambor pomocí černé netkané textilie a srovnával se s porosty bez mulče. Použití černé polypropylénové textilie na hrůbkách brambor v ekologickém zemědělství mělo pozitivní vliv na teplotu půdy v hloubce 100 mm. „Mírně vyšší teplota půdy pod touto textilií po výsadbě ovlivnila rychlejší vzejití rostlin a později bránila přehřívání půdy,“ vyzdvihl Ing. Dvořák. Černá polypropylénová textilie měla podle něj také výrazný vliv na regulaci plevelů, snížila jejich hmotnost až o 89 %, včetně vytrvalých plevelů, jako je pcháč. Pod zmíněnou textilií byly zjištěny nižší sací tlaky půdy v hloubce 250 mm, v průměru o 8,4 kPa, což odpovídá vyššímu množství vody v půdě. Statisticky průkazně nižší hodnoty sacích tlaků pod textilií byly zjištěny po výsadbě a na konci vegetace. „Fólie a černé mulčovací textilie sice redukují množství biomasy plevelů, zvyšují teplotu půdy a obsah vody v půdě, avšak jejich použití v praxi je náročné,“ dodal Ing. Dvořák.
Sborník v příloze časopisu
Hlavní organizátor celé akce RNDr. Nedělník v rámci svého projevu zdůraznil, že rychlý transfer výsledků zemědělského výzkumu k farmářům je jedním z jeho základních úkolů. Proto stejně jako v loňském roce byl sborník příspěvků z konference Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů vydán jako recenzovaná příloha časopisu Úroda 12/2009.
Klíčové informace:
• V Brně proběhla konference nazvaná Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů.
• Pro pěstování meziplodin je třeba zvolit co nejranější výsevní termín.
• Na místech s vyšším počtem rostlin řepky se snadněji prosazují druhy ze skupiny přezimujících a efemerních plevelů.
• Použití černé polypropylénové textilie na hrůbkách brambor v ekologickém zemědělství má pozitivní vliv na teplotu a vlhkost půdy.
