Praktické rady i hodnotné ceny se rozdávaly na odborném semináři o ochraně rostlin, který uspořádalo naše vydavatelství na konci ledna v Pardubicích. Pozvání na akci přijali uznávání odborníci na ochranu rostlin a ve svých přednáškách připomněli posluchačům, co mohou v letošním roce čekat od škůdců, chorob i plevelů. Nechyběla ani malá soutěž o ceny, která zpestřila obsáhlý a zajímavý blok přednášek. Ve finále celé akce vylosovala naše spolupracovnice Eva Makaloušová deset výherců, kteří obdrželi dárky od našeho vydavatelství a firem Orin a Uniagro.
První cenu, ruční pětilitrový postřikovač Tecnoma si i s propagačními předměty odnesl Luboš Koreček z Chrudimska, ale postřikovače čekaly i na další dva výherce. Koho štěstí během losování minulo, mohl si zakoupit některou z publikací, jejichž nabídku pravidelně nacházíte v Zemědělci, nebo podiskutovat se zástupci firem, kteří se akce také zúčastnili. Na otázky z publika odpovídali rovněž přednášející včetně vydavatele Martina Sedláčka, který posluchače pozval na letošní první Den Zemědělce. Ten proběhne 13. března v ZD Bernartice a zaměřený bude na krmné vozy.
Proti chorobám od začátku
Přednáškový blok zahájila doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc., z České zemědělské univerzity. „Náš systém, kdy se stále dokola pěstuje ječmen, pšenice, řepka, popřípadě pšenice a řepka, je bumerang, který se nejpozději do pěti let vrátí,“ varovala. Chybí kvalitní osevní sled, který působí úspěšně proti chorobám pat stébel i kořenů. V souvislosti s tím kritizovala Prokinová neuvážené používaní minimalizace zpracování půdy. Vedle přípravy půdy je jedním z hlavních momentů, který ovlivňuje zdravotní stav rostlin, kvalita osiva. „Setkáváme se s tím, že se seje osivo nemořené, nebo neuznané. V některých případech je možné ustoupit od moření, ale přimlouvám se za uznaná osiva, která jsou zárukou lepšího zdravotního stavu,“ tvrdí Prokinová s tím, že by zemědělci měli tlačit na dodavatele, aby namoření bylo co nejkvalitnější. Zdravotní stav porostu ovlivňuje ale také termín setí a hustota výsevku. Hustý porost znamená zvýšení rizika výskytu chorob, delší doba vzcházení potom nahrává napadení a následnému oslabení rostlin. Podstatnou roli hraje i vyrovnaná výživa. „V loňském roce se u řepky často projevoval nedostatek bóru,“ uvedla Prokinová. Co se týče chemické ochrany, ne všude je samozřejmé, že postřikovače musí být seřízené a osazené správnými tryskami, aby nedošlo k popálení rostlin. Jak Prokinová ukázala na příkladech, existují i alternativy k chemické ochraně, výhodné je například podpořit přirozené nepřátele škodlivých organismů.
Škůdci číhají všude
Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity podrobně seznámil posluchače s živočišnými škůdci a příznaky, podle kterých je lze snadno rozpoznat. Varoval zejména před velmi nebezpečnými háďátky, která jsou vzhledem k jejich mikroskopické velikosti běžnými pomůckami nezjistitelná. Tento škůdce způsobuje například deformace stonku či kořene, jak Kazda prezentoval na cibuli a mrkvi. Některé druhy jsou karanténní, především hálkotvorná háďátka bramborová, a při zjištění jejich výskytu nařizuje Státní rostlinolékařská správa přísná opatření. Proto je lepší prevence, například pěstování rezistentních odrůd brambor, ale především je třeba zabránit zavlečení háďátek na pole.
Dalším škůdcem, který pravidelně dělá zemědělcům těžkou hlavu, je hraboš polní. Zde se podle Kazdy nejčastěji chybuje v tom, že se k ochraně přistupuje až v okamžiku přemnožení, kdy je již prakticky zbytečná, protože populace by se zredukovala samovolně. Výsledkem použití rodenticidu je pouze částečná likvidace hrabošů, populace se tím ozdraví a k dalšímu přemnožení dojde již za tři roky. „O hraboše je třeba se starat stále, například podporou dravých ptáků,“ nabídl Kazda řešení.
Plevele nelze vyhubit
„Cílem ochrany není zlikvidovat všechny plevele, ale naopak zachovat co největší spektrum plevelných druhů na polích v co nejmenším množství,“ uvedl na začátku své přednášky Ing. Jan Mikulka, CSc. Plevele se neustále se přizpůsobují okolním podmínkám a jejich společenstva se vyvíjejí v souvislosti s technologiemi, kterými je likvidujeme. Proto není možné je úplně vyhubit. Největší problémy z hlediska regulace plevelů přinesly podle Mikulky paradoxně právě nejúčinnější herbicidy, protože se používaly masově na velkých plochách opakovaně po sobě a výsledkem byly selekce plevelných společenstev a vznik rezistence. „Rezistence plevelů je spontánní mutace, nevzniká tak, že si rostlina na přípravky zvykne, například v důsledku snížené dávky herbicidu. Pokud používáme jeden herbicid několikrát po sobě, citlivá část populace zmizí a rezistentní zaplní uvolněný prostor,“ tvrdí Mikulka. V minulosti šlo hlavně o herbicidy triazinové, nyní lze podobný vývoj sledovat u sulfonylmočovin například ve vztahu k tolerantním violkám či svízeli, který je sice citlivý, ale vzhledem k tomu, že vzchází po celý rok, ošetření se vyhne. Do budoucna se podobné problémy očekávají například u GMO a glyfosátu. V souvislosti s tím Mikulka upozornil na možnost nechat si na Výzkumném ústavu rostlinné výroby udělat zdarma test na rezistenci u podezřelých plevelů.
Plevele reagují také na změny klimatických podmínek. Teplejších periody v posledních letech se projevily posunem teplomilných druhů do větších nadmořských výšek a severnějších oblastí. Častější výskyt zaznamenali pracovníci VÚRV od roku 1989 u většiny důležitých plevelů.
Mokrá pole podpoří nemoci
Řepka byla dalším tématem, kterému se přednášející podrobně věnovali. „Škůdci budou pravděpodobně v budoucnu limitujícím faktorem pro pěstování řepky,“ konstatoval Kazda s tím, že masivní chemická ochrana tento problém upokojivě neřeší a je třeba uvažovat o ochraně prostřednictvím agrotechniky. Prvním škůdcem, který řepku v letošním roce napadne, je krytonosec řepkový. Proti němu doporučil Kazda použít razantní insekticidy v době, kdy brouci na listech způsobují dírkování. Další ošetření by již mělo zachytit i blýskáčka a volba insekticidu by měla vycházet z nutnosti chránit včely. Samostatným problémem jsou šešuloví škůdci, proti nimž je ochrana obtížná především kvůli problematickému vstupu do porostu.
Podle Prokinové by letos mohla určité nebezpečí představovat fomová hniloba, a to zvláště na polích, kde stojí voda. Během kvetení řepky je třeba počítat také s výskytem hlízenky obecné.
U obilnin lze ze stejného důvodu očekávat větší výskyt chorob pat stébel a plísně šedé. Jak Prokinová zdůraznila, začíná se častěji objevovat černání pat stébel, a to především proto, že se půdy nezpracovává do hloubky. „Živočišní škůdci v obilninách nejsou příliš významní,“ uvedl Kazda s tím, že oteplování se projevuje například na častějším výskytu kohoutků, ale hlavním problémem je stále častější výskyt zavíječe kukuřičného v kukuřici.
Novinek bude dost
Na semináři dostaly prostor k prezentaci také firmy, které působí v ochraně rostlin. Využily ho k tomu, aby posluchače seznámily se svým portfoliem a novinkami, které připravují pro letošní rok. Firma Dow AgroSciences letos v plném rozsahu uvede na trh totální herbicid Dominátor a přípravek Esteron, určený proti dvouděložným plevelům v obilninách. Bude také nabízet přípravky firmy Rohm@Haas. Aventis očekává pro letošek registraci systémového fungicidu Casoar určeného do brambor proti plísni bramborové a rozšíření registrace herbicidu Merlin 750 WG k preemergentnímu hubení jednoletých plevelů v máku. Pro tento rok je již použitelné rozšíření registrace herbicidu Husar proti ovsu hluchému v ozimé pšenici v dávce 200 g/ha a insekticidů Decis EW 50 a Decis flow 2,5 proti klíněnce jírovcové na jírovci maďalu. Zástupce firmy také připomněl, že se ke konci roku očekává sloučení s firmou Bayer, která Aventis koupila. Také firma Bayer připravila pro letošek několik novinek, jejichž registrace se očekává. Herbicid Factor 365 SE bude určen proti odolným dvouděložným plevelům v ozimé pšenici a jarním ječmeni bez podsevu. K ochraně révy vinné proti plísni šedé je připraven fungicid Teldor 500 SC a proti plísni révové Melody combi 43,5 WP. Nová budou také dvě mořidla - Chinook 200 FS na ochranu řepky proti škůdcům vzcházejících rostlin a máku proti krytonosci kořenovému a také Prestige 290 FS na ochranu brambor proti kořenomorce bramborové, mandelince bramborové a mšicím.
Očekává se rozšíření registrace fungicidu Horizon 250 EW k ochraně obilnin a chmele a přípravku Zato 50 WG k ochraně révy vinné proti houbovým chorobám. K ochraně jabloní, slivoní a brambor proti žravým škůdcům bude určen insekticid Calypso 480 SC.
Firma Tecnoma připravila na letošek nový návěsný postřikovač Fortis s obsahy nádrže 2600, 3300 a 4300 litrů a rozpětím ramen 18 – 36 metrů. Zvláštností tohoto postřikovače je nově řešená řízená náprava.
