Agrolesnictví se u nás zabydlelo

Agrolesnictví představuje způsob hospodaření, který kombinuje pěstování dřevin s některou formou zemědělské produkce na jednom pozemku. Podmínkou je, že složky agrolesnického systému poskytují produkci nebo se pěstují s environmentálním záměrem. Na našem území nebylo agrolesnictví příliš rozšířené, ale v poslední době narůstá. Děje se tak i díky vypláceným dotacím.

Jak píše ve svém článku Ing. Hana Honsová, Ph.D., hlavní podmínku pro přiznání podpory v rámci agrolesnictví představuje nová výsadba sta stromů na hektar. Dřeviny je potřeba vybrat ze schváleného seznamu. Lesní stromy by měly představovat minimálně polovinu výsadby a jeden druh maximálně čtyřicet procent. Pokud už nějaké dřeviny na pozemku rostou, není potřeba je vykácet, ale dotace se příslušně snižuje. Po výsadbě lze ještě pět let čerpat podporu na péči o vysazené stromky. Po pětiletém období by z vysazených dřevin mělo zbýt alespoň 75 na hektar. Především na problematiku agrolesnictví byl zaměřen odborný seminář Agrolesnictví v Česku s podtitulem 10 let společné cesty, který proběhl v aule České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Akci uspořádal Český spolek pro agrolesnictví ve spolupráci s ČZU. Jednání zahájila nová předsedkyně Českého spolku pro agrolesnictví Ing. Lenka Ehrenbergerová, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně,

Vše ovlivňuje člověk

Zajímavý proslov pronesl prof. Ing. Josef Fanta, CSc., který patří k legendám české ekologie. Upozornil na skutečnost, že žijeme v době plné změn a mění se i životní prostředí. Zdůraznil, že hlavním činitelem změn je člověk sám. Prof. Fanta připomněl, že si člověk vymyslel jednoduché pravidlo – větší rozsah, větší výnos, větší zisk. To následně vedlo k monokulturnímu velkoplošnému hospodaření. Ale česká krajina je na rozdíl od té americké nebo asijských stepí velmi rozmanitá. V České republice máme pestrý geologický podklad, různorodý reliéf, rozmanité typy půd i různý vodní režim. Kombinace stanovištních faktorů vytváří ráz krajiny. Je potřeba zohledňovat lokální rozdíly klimatu. Pěstitelé by měli mít zájem o trvalou udržitelnost hospodaření. „Hospodář se chce při využívání krajiny dobrat dobrého výsledku. Toho lze dosáhnout i kombinací různých činností na jednom místě v jednom typu krajiny. To je podstata agrolesnictví,“ uvedl prof. Fanta. Agrolesnictví představuje hospodaření v souladu s přírodními podmínkami, přičemž existuje celá řada kombinací. Hospodaření by si měli zemědělci dobře promyslet s cílem, jak posílit stabilitu krajiny. Změna klimatu mění podmínky pro využívání krajiny. Pěstitelé by měli přemýšlet co a jak změnit. Měli by se naučit porozumět podstatě krajiny a přizpůsobit způsob jejího využívání.

Velký kus práce

Klíčovou osobnost pro agrolesnictví představuje prof. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D., z ČZU, který patří k zakladatelům Českého spolku pro agrolesnictví. Mimo jiné konstatoval, že se za deset let podařilo udělat velký kus práce. Upozornil na skutečnost, že se u nás agrolesnictvím zabývají především malí sedláci. Je to logické, protože se snaží svým potomkům předat krajinu v dobrém stavu. Podle slov prof. Lojky je agrolesnictví krásné a je fungující. Jak uvedl prof. Lojka, v minulosti se na našem území už hospodařilo podle agrolesnických zásad. V současnosti se k nám zase postupně navrací. V posledních letech se plocha agrolesnictví v ČR rozrostla zhruba o čtyři tisíce hektarů. K důvodům zvýšeného zájmu patří i poskytované dotace pro agrolesnictví a podpora vzdělávání. „Agrolesnictví zahrnuje velké množství různých variant kombinací dřevin a zemědělství,“ shrnul na závěr svého vystoupení prof. Lojka.

Dotace pro zemědělce

O vývoji dotací na podporu agrolesnictví se zmínila Mgr. Ing. Lenka Svobodová z Ministerstva zemědělství ČR. Uvedla, že se agrolesnictvím zabývá nařízení vlády č. 140/2023 Sb. o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictví, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace se uskutečnily na podněty z řad zemědělců, například byly doplněny další druhy použitelných dřevin. V agrolesnictví je potřeba dodržovat několik zásad. Jak už bylo uvedeno, platí povinnost vysázet nejméně sto stromů na hektar. Nejmenší výměra agrolesnických systémů, na kterou lze čerpat dotace, dosahuje půl hektaru. Jak uvedla Mgr. Ing. Svobodová, v prvním roce výsadby, na založení porostu, dosahují dotace 4353 eur na hektar zemědělské půdy. V dalších pěti letech se každoročně vyplácí na péči o dřeviny 754 eur na hektar. Pro rok 2026 je přepočet sazby stanoven směnný kurz ve výši 24,237 korun za euro. Letos ministerstvo počítá s podporou zhruba na pět tisíc hektarů.

Článek v plném znění si můžete přečíst v časopisu Farmář č. 6/2026.

Úvodní foto: Agrolesnictví se stalo respektovanou cestou k udržitelné budoucnosti Foto Lucie Poláková