Nové milénium přináší mnoho výzev. Jednou z největších bude adaptace na probíhající klimatické změny. K úspěšné adaptaci bude nutné vybudovat zemědělství odolné vůči přicházejícím změnám klimatu, schopné udržitelně produkovat dostatečné množství potravin a zároveň poskytovat mimoprodukční ekosystémové služby. Nutný také bude celosvětový přechod na bezfosilní zdroje energie.
Tématu se věnuje v Úrodě č. 3/2023 spolu s dalšími autory Ing. Ladislav Jílek, Ph.D., z Výzkumného ústavu zemědělské techniky v. v. i. Uvádí, že v nedávné době se objevil nový trend nazývající se agrofotovoltaika, který obě tyto oblasti propojuje. Tento název vznikl složením slov agro a fotovoltaika. Agrofotovoltaika, nebo také agrivoltaika či agrovoltaika, je koncept, který se poprvé objevil v 80. letech minulého století v Německu. Znamená souběžné pěstování plodin či chov hospodářských zvířat a výroby fotovoltaické energie na jednom pozemku. V praxi to funguje tak, že nad plodinami jsou umístěny fotovoltaické (FV) panely na vyvýšené konstrukci tak, aby byl umožněn pohyb zemědělské techniky a aby nebyl nadměrně omezen přísun slunečního světla. Primární je výroba potravin, produkce energie je pouze doplňková, čímž se liší od klasické fotovoltaické elektrárny. Z toho důvodu se používá menší počet fotovoltaických panelů na plochu, než by tomu bylo u klasické fotovoltaické elektrárny. Nejčastěji se testuje 10–50 % zastínění pěstební plochy v závislosti na typu plodiny.
Nosná konstrukce fotovoltaických panelů z produkční plochy odebírá pouze minimální prostor. Pilíře konstrukce jsou zapuštěny hluboko do země a obejdou se bez betonových patek, čímž nedochází ke znehodnocení půdy a po konci životnosti konstrukce může být pěstební plocha uvedena do původního stavu. Nejběžnější jsou dva typy konstrukcí, horizontální a vertikální. Horizontální konstrukce umisťuje fotovoltaické panely nad pěstovanou plodinu, musí být tedy poměrně vysoká, aby se pod ní mohla pohybovat zemědělská technika. Vertikální konstrukce zajišťuje fotovoltaické panely v liniích ve svislé poloze a plodiny se pěstují mezi těmito liniemi. Toto řešení vyžaduje zhruba půlmetrový ochranný pás po obou stranách linie. Tento ochranný pás je příležitostí pro mimoprodukční účely, například květnaté rostliny, habitat hmyzu či drobných živočichů, nebo může napomoci jako ochrana proti erozi. Fotovoltaické panely mohou být upevněny fixně nebo mohou sledovat pohyb slunce pomocí jedné či dvou pohyblivých os. Poměrně běžnou se stává instalace FV panelů také na sklenících, popisuje autor.*
