V minulosti dosahovaly plochy luskovin včetně sóji v České republice přes sto tisíc hektarů a v osevních postupech zemědělských podniků měly nezastupitelný podíl, dnes je situace jiná. Absence pravidelného zařazování motýlokvětých rostlin v osevních sledech v našich půdně-klimatických podmínkách může znamenat nejen negativní vliv na půdní úrodnost, ale má i značně nepříznivé důsledky na agroekologický stav krajiny.
V Šumperku v areálu společnosti Agritec, výzkum, šlechtění, služby, s. r. o., proběhl tradiční polní den luskovin, který měl mimo jiné upozornit na význam luskovin z hlediska půdní úrodnosti. „Zlepšující vliv leguminóz na půdní úrodnost má snad větší význam, než je využití v potravinářství a v krmivářství,“ uvedl ředitel společnosti Agritec, výzkum, šlechtění, služby, s. r. o., Ing. Miroslav Hochman s tím, že užití luskovin, respektive luštěnin v lidské výživě, stejně jako použití různých úprav semen i celých rostlin v krmné dávce hospodářských zvířat je rovněž nezastupitelné.
Chybí projekty v oblasti luskovin
„Luskoviny jsou fenomén, o kterém se hodně hovoří, ale zase tolik se pro něj v České republice nedělá. Naše společnost řeší luskoviny od roku 1962, máme 27 různých projektů a dotačních a titulů, bohužel mezi nimi není ani jeden, který by byl placen z grantové agentury České republiky. Chybí projekty na řešení problematiky rezistencí, technologie pěstovaní a užití luskovin,“ posteskl si a vyzval přítomné, aby podpořili tyto významné plodiny jak v oblasti šíření nových poznatků, tak pěstování. „Máme sice dvě podpory, jednu v oblasti genových zdrojů, v naší genové bance je 4,5 tisíce genotypů luskovin, a druhou je dotace na novošlechtění, to však nepokrývá celou oblast luskovin, kterou je třeba dlouhodobě řešit,“ dodal Ing. Hochman.
Luskoviny ve světě a v Evropě
Ing. Radmila Dostálová informovala ve své přednášce o postavení luskovin ve světě. V roce 2012 se luskoviny pěstovaly na 80 milionech hektarů a jejich průměrný výnos dosahoval 0,9 t/ha. Nejpěstovanější je fazol (31 mil. ha), následuje cizrna, hrách (6,6 mil. ha), čočka, bob a ostatní luskoviny. Ing. Dostálová zmínila i nejednoznačné postavení sóji, která je statisticky evidována v olejninách, ačkoliv patří mezi bobovité. To přináší mírně omezenou vypovídací schopnost různých statistik, případně i dotačních podpor. Naše nejrozšířenější luskovina – hrách je podle ní ve světě minoritní plodinou, plocha sóji je naopak dominantní. V Evropské unii zabírají luskoviny až 7 % orné půdy. Celkem 53 % pěstovaných luskovin zaujímá hrách, 9 % bob do 5 % lupina, následuje fazol a čočka. Nejlepších výsledků je dosahováno ve Francii, kde je průměrný výnos kolem 4 t/ha. Naopak za extenzivní lze považovat pěstování luskovin ve Španělsku s výnosem kolem 0,8 t/ha. Nárůst ploch luskovin byl zaznamenán v Polsku, naopak v České republice došlo k poklesu ze 70 tisíc hektarů v devadesátých letech 20. století na nynějších 17 tisíc hektarů.*
Více informací bude zveřejněno v týdeníku Zemědělec
