Státní zdravotní ústav (SZÚ) je příspěvková organizace Ministerstva zdravotnictví ČR, která zaměřuje na ochranu a podporu zdraví, přípravu podkladů pro národní zdravotní politiku, metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, monitorování vztahů životních a pracovních podmínek a zdraví, výchově v lékařských oborech ochrany a podpory zdraví apod. V jeho Centru hygieny práce a pracovního lékařství se nachází Národní referenční centrum pro pesticidy.
O činnostech ústavu hovoří v Úrodě č. 10/2021 MUDr. Zdeňka Trávníčková, CSc., a Ing. Eva Zusková, ze Státního zdravotního ústavu. Připomínají, že SZÚ podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči provádí hodnocení přípravků na ochranu rostlin (dále jen přípravků) i pomocných prostředků včetně jejich použití z hlediska ochrany zdraví lidí, a stejně tak jako Ústřední kontrolní a zkušení ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se podílí na hodnocení účinných látek přípravků podle programu Evropské komise.
ÚKZÚZ, který hodnocení koordinuje, se zaměřuje na hodnocení účinnosti proti škodlivému organismu, hodnocení vlivů na životní prostředí a necílové organismy a posouzení fyzikálně-chemických vlastností. Hodnocení SZÚ se naproti tomu zabývá především:
toxikologií – účinné látky, jejích metabolitů, dalších složek přípravku (zahušťovadel, odpěňovačů, rozpouštědel atd.), ale i dermální (kožní) absorpcí (tj. mírou možného vstřebání přípravku kůži),
nedietární expozicí – expozicí obsluhy (osob, které nakládají s přípravkem – profesionální i neprofesionální uživatelé), následných pracovníků (vstupují do ošetřených porostů), okolních osob a místních obyvatel (včetně zranitelných skupin osob),
rezidui – dietární expozicí spotřebitelů, hodnocením reziduí a jejich případnému dopadu na zdraví lidí,
managementem rizik – řízením rizik při nakládání s přípravky a pomocnými prostředky, klasifikací a označením přípravku z hlediska nebezpečnosti pro zdraví, podmínkami a opatřeními pro bezpečné použití přípravku s ohledem na ochranu zdraví lidí, včetně omezení použití – tj. podmínkami, které jsou následně uváděny na etiketách přípravků a pomocných prostředků a uživatel (profesionální i neprofesionální) se jimi má řídit.*
