Myš domácí (Mus musculus) patří u nás mezi nejrozšířenější synantropní hlodavce. Setkáme se s ní prakticky všude tam, kde se nacházejí vhodné podmínky, které zahrnují úkryt a dostatek potravy. V jarních a letních měsících se myši často vyskytují také na polích, odkud se v podzimním období stahují do skladů.
Tématem se v Úrodě č. 10 zabývá spolu s dalšími autory RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Připomíná, že zemědělské sklady poskytují celoročně vhodné podmínky pro přežívání a množení tohoto škůdce. Tyto podmínky můžeme označovat jako nadstandardní oproti jiným objektům (např. obytné domy), které umožňují přežívání větším populacím myší, a s tím je také spojená vyšší škodlivost. Škody, které myši způsobují ve skladech, nejsou spojené pouze s kvantitativním požerem skladovaných komodit nebo poškozováním obalů či elektroinstalace. Další skupinu škod způsobených myší domácí označujeme jako kvalitativní, kdy přítomnost hlodavce způsobuje kontaminaci skladovaných komodit nebo obalů trusem a močí, které mohou obsahovat různé patogeny nebo mikroorganismy nebezpečné nejen pro člověka nebo hospodářská zvířata, ale také pro samotné skladované produkty. Za tímto účelem je nutné provádět účinnou deratizaci a omezovat neřízený populační nárůst tohoto hlodavce, který známe například z některých venkovských oblastí v Austrálii.
Kvantitativní škody
Hlodavci obecně způsobují v zemědělských provozech širokou škálu škod. Patří sem škody způsobené nejen přímou konzumací skladovaných komodit, ale také jejich poškozováním okusem nebo žírem, popřípadě škody způsobené na elektroinstalaci nebo přímo na konstrukcích budov. Hlodavci denně zkonzumují množství potravy odpovídající přibližně 10 % jejich hmotnosti. U myši to představuje denní konzumaci pohybující se kolem 2–3 g. Tato hmotnost zkonzumované komodity nevzbuzuje příliš velké obavy ze ztrát, obzvláště pokud si představíme například podlahový sklad s uskladněnou pšenicí o objemu 2000 t. Přesto lze jednoduchými výpočty dojít k teoretickým škodám, které by mohly nastat při ideálním stavu, kdy nebudeme myši regulovat.
Průměrná myš má v průběhu roku přibližně osm vrhů s průměrným počtem šest mláďat. Tento počet na konci roku činí 48 potomků.*
