Soukromě hospodařící rolník Petr Mikeš obdělává zhruba 500 ha. Sídlí ve Skramouši na Mělnicku a hospodaří od roku 1995, výměra za tu dobu vzrostla. Zároveň poskytuje služby pro zemědělce, především sklizeň cukrovky. Pozemky se nacházejí většinou v nadmořské výšce 350 m.
Pro každou z hlavních plodin vymezil zhruba 100 ha. Pěstuje ozimou pšenici v potravinářské kvalitě s výnosem, který v dlouhodobém průměru dosahuje zhruba 7 t/ha, ozimou řepku (3,6 t/ha), jarní ječmen (6 t/ha) a cukrovku (80 t/ha). Zbytek zaujímají doplňující plodiny, někdy je také plocha hlavní plodiny vyšší. Zpracování půdy volí podle potřeby, v minulých suchých ročnících přešel na bezorebnou technologii, teď se vrací k orbě.
Petr Mikeš zvolil intenzivní přístup k pěstování plodin, například pšenici hnojí na úrovni 160 kg N/ha. Na podzim pod patu aplikuje amofos, nebo si nechá míchat svoje vlastní NPK, protože rád používá síru. „Dnes se dá takové hnojivo koupit jako komplex, ale když jsem s tím začínal, bylo míchání hnojiva na míru jednou z mála možností, jak ho získat,“ uvedl P. Mikeš. Při porovnání dlouhodobého používání síry vidí pozitivní vliv efekt na výnos a další parametry. Síru používá také ve formě listového hnojiva, oceňuje její fungicidní efekt. Připomněl, že za nedostatkem této živiny stojí především odsíření elektráren.
Jarní hnojení pšenice má rozděleno do tří dávek, v regenerační přijde 50 kg N/ha, v produkční 50–60 kg N/ha a zbytek aplikuje ve fázi metání. Zároveň také používá listová hnojiva s mikroprvky, a to hned na jaře, když se otevře vegetace. Jde podle něj o termín vhodný pro nejefektivnější využití hnojiv řady Folit a Lister firmy CHEMAP AGRO s. r. o. Začíná dodávkou fosforu, následuje mangan, měď, síra a hořká sůl, kterými dotahuje odnožování. Hlavním důvodem je zdravotní stav, ale podle pokusů, které prováděl, když s hnojivy začínal, měla aplikace kladný efekt na výnos díky vlivu na odnože. Každý z prvků má pak vliv na růst plodiny a budoucí kvalitu zrna.
Další podrobnosti přinesla Úroda č. 9/2021.*
