Demonstrační farma Statek Bureš, s. r. o., uspořádala online den otevřených dveří. Na odborném semináři, který byl jeho součástí, se hovořilo o péči o půdu a také o organické hmotě. Na uspořádání akce se po podílel nedávno vzniklý Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s.
Spolek je sdružením konvenčních i ekologických zemědělců, kteří si svoje nápady a novinky testují na farmách snaží se je uvést do praxe a zpřístupnit dalším zemědělcům. Cílem spolku je propojit environmentální udržitelnost a dlouhodobou rentabilitu zemědělské produkce s pomocí využití nových technologií, například precizního zemědělství. Spolupracuje proto se zemědělskými odborníky, ale také státními orgány, protože moderní technologie nemají v současné době dostatečnou oporu v legislativě. Ing. Martina Poláková, manažerka Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství (SIUZ) připomněla, že precizní zemědělství propojuje intenzivní postupy s ekologickými prvky, což umožňuje snížit dopad hospodaření na životní prostředí. Precizní zemědělství umožňuje například využít cílenou nebo páskovou aplikaci přípravků na ochranu rostlin, nebo je kombinovat s alternativními postupy. To sníží spotřebu na hektar. Obdobně lze postupovat u hnojiv. Tam lze využít ukládání uhlíku do půdy s pomocí meziplodin, nebo schopnost fixovat dusík u leguminóz, které se využijí jako meziplodiny nebo podplodiny.
Jedním z významných cílů, které si spolek klade, je vybudování lepšího obrazu zemědělství u veřejnosti. Zemědělce je potřeba postavit do role partnerů, kteří tvoří krajinu a produkují potraviny. Pomoci by měla například facebooková stránka Moudrý vůl, která je na nezemědělskou veřejnost zaměřena.
Organické hmotě v půdě se věnoval také Ing. Jan Klír, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV). Kromě jiného upozornil, že se v horkých letech může v půdě rozkládat i více než obvyklých 4 t/ha organické hmoty. Připomněl, že z výsledků pokusů vyplývá, že se zvyšujícím se minerálním hnojením rostou nejen výnosy nadzemních částí, ale i kořenového systému, a tedy i posklizňových zbytků. Typický obsah organického uhlíku v půdách v ČR je kolem 1,5 %.
Organické hnojení může vést k vyrovnání bilance, nebo obsah uhlíku v půdě i zvyšovat. „Je třeba říct, že tyto změny probíhají dlouhodobě desítky let. Meziroční výkyvy nelze hodnotit jako indikátor toho, zda dobře hospodaříme, protože velkou roli hraje i počasí, konkrétní plodina, cyklus organického hnojení a podobně. Mohou být velké,“ uvedl Ing. Klír. Je podle něj iluzorní si myslet, že pokud se bude aplikovat každý druhý rok 60 t/ha hnoje, tak se na pozemku za šest let zvýší obsah organické hmoty. Pouze se zvýší mineralizace, půda bude mít snahu se vrátit do rovnovážného stavu. Výsledkem budou zvýšené emise oxidu uhličitého a ztráty dusíku, protože se bude uvolňovat tehdy, když nechceme, třeba na podzim. Navíc nezáleží na obsahu organické hmoty, ale také na její kvalitě.*
Další podrobnosti ze semináře přinesla Úroda 8/2021.
