Olejný len v České republice se v posledních letech pěstuje, jako minoritní plodina, na kolísající ploše kolem 1500 hektarů. Naopak světová statistika pěstitelských ploch ukazuje, že největšími světovými pěstiteli a producenty jsou Kazachstán a Rusko (téměř 1077 a 730 tis. ha). U Kazachstánu je zřejmá stále zvyšující se tendence, a jak ukazuje tabulka, oproti roku 2017 se plochy zvýšily o více než 218 tis. ha, například oproti Kanadě, která má setrvalý pokles sklizňových ploch. Podobně plochy olejného lnu zvedá také Ruská federace (730 tis. ha).
Tématu se věnuje v Úrodě č. 7/2021 spolu s dalšími autory Ing. Prokop Šmirous, CSc., ze společnosti Agritec Plant Research s. r. o. Připomíná, že světová plocha olejného lnu v roce 2018 byla 3264 tis. ha a tato byla o 486 tis. ha větší oproti roku 2017, kdy bylo oseto 2778 tis. ha a z tohoto množství největší podíl připadl na Asii a Evropu. A právě evropské plochy a jejich produkce ovlivňují snižující se prodejní cenu semen celkově a následně i v České republice. Zajímavý je i pohled na množství plochy v zemích dovážející potraviny (129 tis. tun) a například ze zemí s nedostatkem potravin (444 tis. tun). Sousední Polsko osévá olejným lnem 5000 hektarů.
"Cílem našich pěstitelů je produkce lněného semene pro konzumní, krmivářské a technické využití. Samozřejmostí je, že část pěstitelské plochy je zaměřena na produkci osiva pro domácí i zahraniční semenářské společnosti," připomíná Ing. Šmirous.
Sklizeň v plné zralosti
Porosty lnu se sklízí v plné zralosti, které podle povětrnostních podmínek a volby odrůdy je dosaženo za 120–150 dnů od zasetí. V řadě pěstitelských lokalit je dozrávání porostu nerovnoměrné, způsobené nevyrovnaností vzcházení, rozdílnými vlastnostmi půdy na pozemku, nepříznivým počasím a dalšími vlivy. K potlačení těchto nepříznivých vlivů a sjednocení zralosti takových porostů se až dosud využívala desikace chemickým přípravkem dikvát. Vzhledem k současné snaze snižovat spotřebu chemických přípravků na ochranu rostlin a vyřazení desikantu dikvát ze seznamu povolených přípravků je nutné hledat postupy, jak se vyrovnat se sklizní některých zemědělských plodin bez pomoci chemie.
Z výše uvedeného důvodu Svaz lnu a konopí ČR, z. s., ve spolupráci s pěstitelem lnu Dubická zemědělská, a. s., a společností Agritec Plant Research, připravil v minulém roce seminář s praktickou ukázkou sklizně semenářského porostu olejného lnu bez desikace.*