Polní kázání Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin se již přesouvá z virtuálního světa na reálné pokusné parcely. Zhodnocení letošní vegetace proběhlo ale ještě v bezpečném režimu online vysílání TV Zemědělec. Odborná akce se soustředila na letošní vegetační sezónu z pohledu výskytu škodlivých organismů, zástupci svazu vyhodnotili i odrůdy pro nadcházející sezónu a zazněla také optimistická zpráva pro pěstitele řepky, a to významný růst výkupních cen této komodity.
Odhad produkce řepky v EU pro letošní sklizeň činí podle Ing. Martina Volfa, ředitele Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO), 17,3 milionu tun. Zásoby této komodity ubývají, z celosvětového pohledu na šest milionů tun, v Evropské unii klesly dokonce pod jeden milion tun. „V poslední době se mluví o tom, že i Kanada, která je největším světovým exportérem, má vyčerpané zásoby,“ zdůraznil Ing. Volf.
Ceny řepkových semen jsou dnes vysoko, ovšem problém je, že začaly růst velmi pozdě, a proto se nepromítly do aktuálních osevů. Jsou tak motivací pro budoucí zásevy, říká Ing. Volf.
Řepka se v současné době jeví jako jedna z perspektivních a rentabilních zemědělských plodin a podle doc. Ing. Petra Baranyka, CSc., poradce SPZO, je vhodné přemýšlet také o výběru správné odrůdy. Výsledky různých typů pokusů SPZO nabízí v sedmileté řadě (2014–2020) pohled na rozdíly mezi nejlepšími a nejslabšími odrůdami. V průměru za sledované období je tato hodnota možná až překvapivě vysoká – diference mezi nejlepšími a nejslabšími odrůdami činí osmnáct procent. A to je již důvod k zamyšlení nad pěstovanou odrůdou.
Zhodnocení letošní vegetace se v rámci konference ujal Ing. Jiří Zeman, zástupce SPZO. Zakládání porostů ozimé řepky v loňském roce komplikovaly srážky a setí se zpozdilo o jeden až dva týdny. Podle řečníka nebyla vzhledem k opožděným žním ani dobrá příprava půdy. Hlavní setí řepky tak ve většině regionů nastalo až poslední srpnový týden, kdy toto úsilí přerušily 27. srpna srážky. Na měsíc září zbylo podle regionu osít 5 až 10 % plochy řepky. Termín výsevu je důležitý i ve vztahu k podzimním škůdcům – porosty, které vzcházejí na konci srpna a počátku září, jsou podle Ing. Zemana schopny „utéct“ tlaku škůdců, porosty vzcházející po 7. září mohou být naopak škůdci silně decimovány.
Zcela určitě k výrazným milníkům podzimní vegetace řepky patřily podle Ing. Zemana žír dřepčíků, sání mšic jako přenašečů virových chorob (na některých místech byly rostliny po sání mšic na hranici životaschopnosti) a lokálně vysoký výskyt hrabošů (například severní Morava, severozápad Čech). Na některých lokalitách si pěstitelé také již zvykli na silný tlak zápředníčka polního. K tomu všemu se střídaly vlny sucha, mokra, ale i horkých dní. V součtu na podzim pěstitelé aplikovali v průměru dva i více insekticidů, regulace růstu proběhla podle řečníka zhruba na 20 % ploch.
Řepka se po celé jarní období těšila dobrému zdravotnímu stavu a vstupy byly podle řečníka spíše dezinfekčního rázu. S herbicidy na opravu plevelů v jarním období byla spokojenost rozporuplná, nízké teploty snižovaly jejich účinnost. Celé jarní období vířila mezi pěstiteli řepky otázka dřepčíka olejkového. Dalším fenoménem letošního jara byli stonkoví krytonosci – krytonosec čtyřzubý a krytonosec řepkový. Na konci dubna byl stav porostů následující: v průměru došlo z 350 500 ha založených porostů řepky k zaorání zhruba 13 000 ha. Nejvíce jich bylo na severní Moravě – 9 %, v jižních a severozápadních Čechách (6 %), ve zbytku republiky šlo o 1 až 4 % z vyseté plochy. Charakteristiku špatných porostů nalezneme v největším zastoupení v severozápadních Čechách, zejména v souvislosti se škůdci a hraboši. Ostatní regiony mají plus minus 20% podíl špatných porostů, relativně nejlépe se jeví střední Čechy.
Zdravotně řepka v letošním roce vypadala velmi pěkně. Zlatým standardem bývá podle Ing. Romana Hniličky, Ph.D., z SPZO fungicidní ošetření řepky zejména proti hlízence v okamžiku, kdy je v plném květu a začínají opadávat první okvětní plátky. Ne vždy je podle Ing. Hniličky fungicid do květu v řepce posledním zásahem. I do zelených šešulí se mohou dostat choroby jako například foma, černě, hlízenka …, které dokážou velmi rychle zhoršovat zdravotní stav a snižovat výnos. Když šešule dosáhnou své maximální velikosti a jsou ještě zelené, je proto možné uvažovat o ošetření přípravky s účinnou látkou prothioconazole, porost lze zalepit i čistým pinolenem, nebo použít draselné vodní sklo i 5 až 8% roztok močoviny a aplikovat lze také strobiluriny, ale v malé dávce, upozornil Ing. Hnilička. V boji proti houbovým chorobám zdůraznil také správnou agrohygienu.*
Více informací přinesou články zveřejněné v týdeníku Zemědělec.
