Výsledky testování Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrzují, že správný proces kompostování významně snižuje počet klíčivých semen plevelů v kompostech. Zásadní význam v množství životaschopných semen plevelů v kompostu hraje správná technologie kompostování, zejména fáze rozkladu (mineralizace), při které dochází k eliminaci nežádoucích organismů, včetně semen plevelů. Dalšími důležitým faktorem je složení zakládky kompostu, významnou roli hraje to, zda se v ní nachází rostliny plevelů se zralými semeny, uvedla tisková mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Rovněž je třeba zamezit tomu, aby se na finální kompost rozšířila semena z okolí, nebo aby na něm dokonce vyrostla a dále se vysemenila. Cílem testů ÚKZÚZ bylo provést monitoring počtu klíčivých semen plevelů vyskytujících se v registrovaných kompostech. Metodický postup byl přejat z Rakouska, kde je současně stanoven limitní počet nejvýše tří klíčivých semen plevelů v litru kompostu. Klíčivost semen plevelů byla sledována po dobu 21 dnů v celkem 88 vzorcích kompostů, z nichž 80 bylo volně ložených na ploše kompostáren a jen v osmi případech uskladněných v plastových boxech nebo zastřešených halách.
Z výsledků vyplývá, že pouze zhruba ve třetině testovaných kompostů (31 %) byla zjištěna životaschopná semena plevelů. U kompostů, které klíčivá semena obsahovala, vyklíčilo v 11 % případů jedno až pět semen, v 9 % šest až deset semen a pouze v 9 % případů 11 a více semen (což je podle rakouské metodiky nadlimitní hodnota ). Ve všech sledovaných vzorcích bylo identifikováno celkem 31 druhů plevelů, z nichž nejčastěji zjištěnými byly merlík bílý, ježatka kuří noha, merlík fíkolistý, šrucha zelná a laskavec ohnutý.
Výsledky testování poslouží k diskuzi, zda se pro komposty stanoví určitá limitní hodnota ve vztahu k semenům plevelů. To by zvýšilo tlak na dodržování technologické kázně a přineslo vyšší jistotu uživatelům kompostů, kteří by se nemuseli obávat, že si při jejich používání zaplevelí své pozemky.