Česká republika je jedním z významných producentů sladu v rámci EU. Naprostou většinu sladovnického ječmene pro zpracovatele zajišťují tuzemští zemědělci. Změny v odrůdové skladbě určené pro výrobu sladu jsou v roce 2021 jen minimální. Společnost Sladovny Soufflet ČR počítá s přibližně desetiprocentním poklesem výroby sladu v roce 2020.
V závěru letošního roku se uskutečnil webinář s názvem Sladovnický ječmen a jarní sezóna 2021. Pořádající společnost Soufflet Agro, a. s., touto formou nahradila tradiční akce. V rámci online semináře byla zhodnocena uplynulá sezóna z pohledu pěstitelů ječmene určeného pro výrobu sladu. Další příspěvky se věnovaly pěstebním doporučením především pro jarní ječmen, jehož porosty se budou zakládat na jaře.
Hned v úvodu reagoval Ing. Ľuboš Šulan, ředitel akciové společnosti Soufflet Agro na vzniklou situaci kvůli celosvětové pandemii. „I v dnešní době pracujeme tak, abychom poskytli stoprocentní servis všem našim obchodním partnerům,“ ujišťoval Ing. Šulan. „Nadále se chceme ucházet o spolupráci s vámi ve všech oblastech rostlinné výroby i oblasti obchodu s agrokomoditami. Věnujeme se proto dodavatelsko-odběratelským vztahům. Naším cílem je, abychom v co nejkratší době a v co nejlepší kvalitě zabezpečili požadavky na produkty nebo služby,“ uvedl ředitel společnosti na úvod webináře určeného zemědělské veřejnosti.
Ing. Richard Paulů, ředitel společnosti Sladovny Soufflet ČR, a. s., upozornil, že již dva roky nakupují Sladovny Soufflet ČR zrno pro výrobu sladu, u kterého nebyla při pěstování využívána účinná látka glyfosát. "To je podmínka, na které budeme trvat i v budoucnu. Bohužel, při monitoringu ječmene ze sklizně 2020 jsme opět odhalily některé vzorky, u kterých byly rezidua glyfosátu identifikovány,“ varoval Ing. Paulů.
Na online semináři společnosti Soufflet Agro zaznělo, že odrůdovou skladbu ječmene ze sklizně 2021 pro výrobu sladu nečekají žádné výrazné změny. Sladovny společnosti Soufflet mají kapacitu zpracování 440 000 tun ječmene. Asi třicet procent uvedeného množství se bude vykupovat v odrůdách určených pro výrobu Českého piva. Největší podíl (přes 18 %) by měla tvořit odrůda Bojos a dále potom Laudis, Malz a další. „U mezinárodních odrůd se meziročně snižuje podíl odrůdy KWS Irina a naopak by se měl zvýšit nákup odrůd KWS Amadora a částečně RGT Planet, která je nejvíce rozšířenou odrůdou v Evropě,“ uvedl statutární ředitel. Podle Ing. Paulů jí patří asi čtvrtina veškerých ploch.
Pro výrobu piva určeného především na vývoz tak společnost Sladovny Soufflet ČR bude v tomto roce využívat čtyři nosné odrůdy – KWS Amadora, RGT Planet, Overture a KWS Irina. Doplní je odrůdy Sunshine, Spitfire, LG Tosca, Sebastian a Amidala. Ozimé odrůdy budou mít do deseti procent celkového zpracovaného množství. Společnost počítá s navýšení podílu SY Tepee na úkor KWS Ariane.
Slad z České republiky
Česká republika patří mezi významného výrobce a také exportéra sladu. V roce 2019 se u nás vyrobilo 543 100 tun sladu, což představovalo pokles oproti roku 2018 o 0,8 %. Do zahraničí se vyvezlo 223 tisíc tun. I v tomto případě se jedná o meziroční pokles, a to přibližně o deset procent. V roce 2019 bylo pro export určeno 41 % celkové produkce, zatímco o rok dříve to bylo 45 %.
Uvedený destiprocentní pokles celkového vývozu sladu mezi lety 2018 a 2019 byl způsoben vyšší spotřebou sladu tuzemskými pivovary a rovněž nepříznivými podmínkami pro sladovnický ječmen v průběhu vegetace. Kombinace nedostatku srážek s nadprůměrně vysokými teplotami během vegetace měly negativní vliv na kvalitu sklizené produkce.
Český slad se vyváží do 47 zemí. Největší podíl putuje do Polska, Německa a Rakouska. Nad deset tisíc tun sladu se od nás vyvezlo do Japonska a také na Kubu.
V uvedeném roce bylo v provozu celkem 28 sladoven. Česká republika je pátým největším výrobcem sladu v rámci Evropské unie. Každoročně se vyrobí asi 6 % celkové produkce EU. V celosvětovém měřítku má ČR asi dvouprocentní podíl.
Společnost Sladovny Soufflet ČR mají k dispozici celkem pět provozů, které najdeme v Nymburku, Kroměříži, Hodonicích, Prostějově a Litovli. Roční výrobní kapacita je 360 tisíc tun sladu. Pro zajištění tohoto množství se zpracuje 440 tisíc tun zrna. Ing. Paulů na konci minulého roku předpokládal, že kvůli epidemiologické situaci ve světě v souvislosti s onemocněním Covid-19 nebude uvedená kapacita plně využita. Celková výroba by tak měla poklesnout asi o deset procent.
Více si můžete přečíst ve Farmáři č.2/2021.
