Ochrana polních plodin po zákazu klíčových insekticidů byla na semináři společnosti Corteva Agriscience tématem přednášky doc. Ing. Jana Kazdy, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Připomněl, že v minulém roce zemědělci přišli o účinné látky chlorpyrifos a thiacloprid. Konstatoval, že v ČR se v roce 2019 spotřebovalo 92 777 kg chlorpyrifosu a 25 915 thiaclopridu. Jejich zákazem přišli zemědělci v řepce o téměř 70 % ošetření a v obilninách o 58 %, uvedl doc. Kazda s určitým zjednodušením s tím, že tento objem bude třeba nahradit.
I když se část tohoto objemu využila hlavně v řepce, přípravky budou chybět i v dalších plodinách, v obilninách proti přenašečům viróz, kohoutkům, třásněnkám nebo bejlomorce. Problémy budou mít pěstitelé máku nejspíše s ochranou proti krytonosci kořenovému, makovicovému nebo bejlomorce, shrnul doc. Kazda.
Co se týče ochrany řepky v roce 2021, bude potřeba se zaměřit na správné určení termínu výskytu škůdců. Nezahrnuje to jen žluté misky, ale například speciální zařízení na lapání brouků. Podniky, které hospodaří v členitém terénu s různou nadmořskou výšku by měly signalizaci dělat na řadě polí, aby bylo jasné, který okamžik je pro ošetření správný. Signalizaci na základě kvetoucího „zlatého deště“ doc. Kazda nedoporučuje, protože bude selhávat.
Konstatoval, že nejlepší výsledky proti krytonoscům v jejich pokusech měly v letech 2018 a 2019 účinné látky chlorpyrifos a thiacloprid, pro rok 2021 však z testovaných přípravků zbyly jen pyretroidy. Ze starších ročníků pokusů vyplývá, že dobře působily přípravky na bázi etofenproxu (Trebon OSR) a slušnou účinnost při správném načasování měly i některé razantní pyretroidy (Cyperkill Max). Z pohledu současného spektra přípravků by se jednalo o Rafan Max a Magma. Co se týče blýskáčků, také u nich v minulosti vycházela na řadě variant dobrá účinnost u etofenproxu. Doc. Kazda upozornil, že se mění bionomie krytonosců, kteří se ještě objevují ve stejné době jako blýskáček. U bejlomorky bude potřeba využít acetamiprid, jehož výsledky jsou podle doc. Kazdy dobré, doporučil přípravek Gazelle. Při správném odhadu výskytu škůdců podle signalizace mohou být výsledky ochrany velmi dobré.
Ochraně porostů proti jarním škůdcům řepky se věnoval také Ing. Marek Seidenglanz (Agritec Plant Research, s. r. o.). Mezi hlavními faktory, které komplikují ochranu řepky, jmenoval změny v chování škůdců, vznik rezistence a zákaz některých účinných látek. Tyto tři faktory nepůsobí izolovaně, ale ovlivňují se, dodal. Zákaz účinných látek s odlišným mechanismem účinku vede ke zvýšení selekčního tlaku stávajícími insekticidy, což pravděpodobně povede k růstu problémů s rezistencí.
Změna chování se týká především stonkových krytonosců. Například u krytonosce čtyřzubého se celková délka období kladení prodloužila (s výkyvy) ze 40 dní v roce 2013 na 81 dní v roce 2020. Výrazně vzrostl také počet zachycených jedinců. Obdobně to platí také u krytonosce řepkového.
Další podrobnosti přineslo poslední vydání týdeníku Zemědělec.*
