Je zemědělství hlavní „klimatický padouch“? Podle nové analýzy švédského vědce nejsou rostlinné produkci započítávány plusové body v bilanci skleníkových plynů. Naopak, jsou mi přičítány emisní hříchy spotřebitelů a průmyslu.
V článku v Úrodě č. 10/2020 se tématem zabývá prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i. Připomíná, že zemědělství změnilo tvář celé planety. Pole a pastviny dnes pokrývají čtyřicet procent souše. S rostoucí světovou populací a zvyšujícími se nároky na kvalitu výživy roste i tlak na přírodu ze strany člověka. Pandemie koronaviru možná odsunula ekologické problémy z titulních stránek novin a z hlavních vysílacích časů televizních či rozhlasových stanic. To však neznamená, že by tyto problémy ze dne na den zmizely. Zemědělství je řazeno k hlavním hříšníkům. Jak rostlinná, tak i živočišná produkce patří mezi vydatné zdroje skleníkových plynů. Zajímavý náhled na tuto problematiku nyní představil Per Frankelius z univerzity ve švédském Linköpingu na stránkách vědeckého časopisu Agronomy Journal.
Frankleius je přesvědčen, že se tak trochu pozapomíná, že všechny zemědělské plodiny produkují organickou hmotu s využitím fotosyntézy, při které vznikají cukry syntézou z oxidu uhličitého a vody a uvolňuje se kyslík. Zároveň rostliny dýchají, přičemž spalují cukry jejich slučováním s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého. Vzájemný poměr mezi fotosyntézou a respirací (dýcháním) pak určuje bilanci v emisích oxidu uhličitého. Oxid uhličitý čerpaný zemědělskými plodinami z ovzduší z atmosféry mizí a pokud se dýcháním nevrátí zpět, ocitá se „pod zámkem“ v organických molekulách rostlinných buněk.
Frankelius upozorňuje, že tento fakt zohledňují kalkulace expertů IPCC v případě lesních porostů. Neberou jej však do úvahy u polních plodin. Švédský vědec uvádí jako příklad, že v roce 2016 dosáhla celosvětová úroda obilovin 2,7 miliardy tun. To reprezentuje miliardu tun uhlíku, který obiloviny získaly z ovzduší ve formě oxidu uhličitého. Celkem tak obilniny odčerpaly ze zemské atmosféry 3,8 miliardy tun tohoto skleníkového plynu.*
