Také v letošním roce proběhla konference Racionální použití hnojiv, kterou pořádá Česká zemědělská univerzita. Vzhledem k platným omezením proběhl 26. ročník pouze online. Zaměřena byla na nové trendy ve vývoji a aplikaci hnojiv, a to ve vztahu k plánům na redukci úniku živin a celkového hnojení, které na začátku roku představila Evropská komise.
O využití pozvolna působících hnojiv v praxi hovořil prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., dr. h. c. (ČZU). Existují dva směry vývoje pozvolna působících hnojiv. Jednak jde o pozvolně rozpustná hnojiva, ta mají pozvolnou vodorozpustnost, nebo jsou pozvolně mikrobiálně degradovaná. Druhou skupinou jsou obalovaná pozvolně působící hnojiva. Jde se o klasická minerální hnojiva, rozpustnost ovlivňuje obal. Jejich výhodou je, že se vyrábějí tradičním postupy a fungují; jsou ale stále ještě drahá.
Další možností redukce ztrát je využití inhibitorů ureázy a nitrifikace, o kterých hovořil prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c. (ČZU). Uvedl, že tlak na inhibitory ureázy existuje proto, že močovina je nosným hnojivem ve světě. Rizikem jsou u ní ale ztráty dusíku do ovzduší volatilizací, což je nevýhodné z pohledu ekonomického i kvůli ochraně životního prostředí.
Inhibitory nitrifikace kromě jiného omezují úniku oxidu dusného, který je nebezpečný z hlediska globálního oteplení, a to téměř 300krát více než oxid uhličitý. Jeho koncentrace v ovzduší výrazně stoupla, na počátku industrializace byla 44 ppb, nyní je 319 ppb. Na jeho celkových emisích se má zhruba z poloviny podílet zemědělská půda.
Praktické výsledky s pozvolna působícími hnojivy popsal doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně, věnoval se především inhibitorům nitrifikace. Popsal pokusy ve Vatíně a v Žabčicích s hnojivy Alzon 46 a Ensin, které se především porovnávala s obdobnými hnojivy bez inhibitoru. Za hlavní výhodu u inhibovaných hnojiv označil doc. Ryant snížení počtu aplikací, redukci ztrát dusíku a zlepšení jeho využití. Zvýšení výnosu nemusí vždy nastat i když v tomto pokusu k němu došlo, ovšem v závislosti na plodině a lokalitě. Větší efekt byl spíše ve Vatíně, což je chladnější a vlhčí oblast, výše položená.
Na semináři se hovořilo o mnoha dalších tématech, například o využití zeolitů, lignitu, možnostech aplikace nebo legislativě.*
