Tři otázky pro Romana Pavelu

Doc. Ing. Roman Pavela, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, se dlouhodobě zabývá biologicky aktivními látkami z rostlin uplatnitelnými v zemědělství, ale i potravinářství. Zemědělské praxi osvětluje, co jsou botanické pesticidy, farmářské přípravky a základní látky a uvádí je do života.

Jaký je tedy rozdíl mezi botanickými pesticidy, farmářskými přípravky a základními látkami?

Pokud bych měl říci takovou poučku, tak za botanické pesticidy považujeme ty, které jsou komerčního charakteru a jsou na bázi extraktů z rostlin neboli tak zvaných rostlinných biologicky aktivních látek obranného charakteru. Jsou tedy komerčně zabaleny a distribuovány standardními obchodními cestami. Pak jsou farmářské přípravky. Ty jsou velmi podobné, ale s tím rozdílem, že si je farmář vyrábí sám pomocí macerace rostlinných materiálů. Musím říci, že jde o přípravky zejména pro menší a střední zemědělce, především pěstitele zeleniny a ovoce. Určeny jsou ovšem i pro polní podmínky, ale pěstitelé by museli mít k dispozici větší množství bylin. Ve světě to tak funguje, existují opravdu farmy, kde si zemědělec na části pozemku pěstuje rostliny, které pak používá v rámci ochrany dalších plodin, jako jsou obilniny, maniok…

Když říkáte ve světě, kde to tedy takto funguje?

Kolébkou farmářských přípravků je Indie. Tam tyto postupy opravdu fungují po tisíciletí, tradice nebyla přetrhaná, podobně je tomu v Číně, nebo i Severní a Jižní Americe. Také v Evropě se botanické insekticidy používaly už minimálně před třemi tisíci lety. Jedním z nejstarších příkladů je prach z chryzantémy starčkolisté. Okolo roku 470 před naším letopočtem král Xerxése I. nařídil užívat rozdrcené květy této rostliny proti vším a blechám u dětí. Tato praktika se dochovala až k Napoleonským válkám, kdy každý voják měl tabatěrku s práškem z chryzantémy proti vnějším parazitům. Dnes víme, že květy chryzantémy starčkolisté obsahují pyretriny účinkující na hmyz jako kontaktní a požerový jed. U nás byla tradice používání farmářských přípravků narušena ještě před druhou světovou válkou rozvojem chemie, spousta přírodních přípravků vymizela a nahradila se levnějšími chemickými. V současné době v Evropě zaznamenáváme návrat k přírodním produktům, největší problém je ale legislativní, jak tyto produkty uvést na trh. Je třeba hledat kvalitu, pokud ji nenajdu v komerčních přípravcích, mohu si vyrobit přípravky sám. K tomu slouží i nová publikace Přírodní cestou nejen proti chorobám a škůdcům, která je určena pěstitelům, ale i například studentům vysokých škol.

 

Vraťme se ještě k základním látkám …

Základní látky jsou v uvozovkách farmářské přípravky. Jde také o přípravky, které si farmáři musí vyrobit sami, ale trošku jiným způsobem. Zatímco u farmářských přípravků tak, jak je chápu já, musí mít zemědělec jen vědomosti o rostlinách a ty rostliny mít k dispozici, základní látky tvoří nejen rostliny, ale také různé další suroviny, které procházejí registrací u Evropské komise. K letošnímu roku je registrováno více než dvacet základních látek, které musí splňovat charakteristiku, že jsou látkami nevzbuzujícími obavy. Z přesličky rolní, vrbové kůry nebo kopřivy dvoudomé se připravují obdobné výluhy jako u farmářských přípravků. Další látky, jako jsou hydrochlorid chitosanu, cukr, ocet, jedlá sůl a podobně, se pouze rozmíchají ve vodě. Některé látky jsme testovali a fungují velmi dobře. Například hydrochlorid chitosanu je účinnostně na úrovni některých fungicidů. Dělali jsme pokusy na obilninách, do kterých je registrovaný. Zkoušeli jsme ho například proti listovým skvrnitostem pšenice. Musím říci, že účinnost byla srovnatelná s komerčními syntetickými fungicidy, projevilo se i navýšení výnosů o 5 až 10 % při jedné aplikaci.

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

  1. Dobrý den, mám prosbu. Potřebuji poradit s kopretinami. Mám je moc ráda, ale příliš se mi rozšířily na trávníku, je to vlastně jeden souvislý záhon kopretin. Problém je s likvidací, sekačka je nevezme, jedině srpem a teprve pak sekačkou.Část záhonu lemují ovocné stromky, nemohu je tedy likvidovat nějakým postřikem. Prosím tedy o radu ,jak je zlikvidovat ekologicky. Děkuji.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down