Na základě podzimního monitoringu hmyzích škůdců řepky jsou od 38. týdne zaznamenávány škodlivé výskyty mšic v porostech řepky v různých oblastech Čech a Moravy. Intenzita výskytu mšic tak může v těchto lokalitách představovat riziko přenosu viróz jmenovitě viru žloutenky vodnice (TuYV). Informuje o tom Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Jak dále uvádí, současný vývoj počasí mšicím svědčí a zaznamenány jsou nymfy v různém stádiu vývoje. Podzimní přelet mšice broskvoňové (Myzus persicae) zaznamenaný sacími pastmi proběhl ve vyšší míře v 39. týdnu. Vzhledem k počasí je možné počítat s mírným útlumem migrace a předpokládá se, že tlak mšic v porostech bude stagnovat do prvních silnějších mrazíků. Na rostlinách se objevují též v nízké intenzitě housenky zápředníčka polního (Plutella xylostella).
Ze současného vývoje podle portálu nevyplývá, že se bude opakovat ročník 2017/2018 či ročník 2016/2017, kdy bylo již na podzim potvrzeno téměř 100% napadení rostlin řepek virem TuYV ve všech hospodářsky významných oblastech a celá řada porostů musela být vlivem silné infestace mšic zaorána. Pěstitelé řepky by měli v současnosti zrevidovat porosty svých řepek a zvážit, zda je ošetření nutné. Z důvodu lokace mšic na spodní straně listů řepky je ošetření registrovanými přípravky málo účinné. Základním předpokladem pro nižší tlak škůdců je však precizní agrotechnika této plodiny (dřívější termín výsevu a kvalitní příprava půdy). Tyto faktory pak určují, zda porost získá dostatečnou sílu pro boj s abiotickými a biotickými faktory před vstupem do zimního klidu. Dalším faktorem, který napomáhá přirozenému boji proti mšicím je samotná příroda. Populace mšic byly i v letech silného napadení z velké míry napadány přirozenými nepřáteli, a to jak parazitickými vosičkami rodu Aphidius a Praon, tak entomopatogenními houbami řádu Entomophotrales. A to až z 50 %, tzn. polovina populace mšic byla přirozeně regulována bez nutnosti aplikovat insekticidy. S větším ochlazením v závěru podzimu pak mšice přestaly škodit, vysvětluje Rostlinolékařský portál.
Situaci v jednotlivých okresech nebo v celé ČR lze sledovat v Mapách výskytu.*
