Neexistuje jiný druh, který by více symbolizoval pestrou zemědělskou krajinu první poloviny 20. století s typickými mezemi mezi políčky, než koroptev polní (Perdix perdix). Její dramatický pokles početnosti v druhé polovině 20. století v celé Evropě je prokazatelně spojen s nástupem intenzivního průmyslového zemědělství.
Tématem se zabývá Ing. Václav Zámečník z České společnosti ornitologické v Úrodě č. 9/2020. Jak uvádí, koroptev vždy patřila mezi oblíbenou lovnou zvěř. Mezi lety 1924–1929 činil v tehdejším Československu průměr střelených koroptví 674 000 kusů a v roce 1935 se dokonce ulovilo neuvěřitelných 2 570 000 koroptví. Poté se vlivem několika krutých zim početnost koroptví prudce snížila a další ránu ji způsobil nástup kolektivizace a mechanizace zemědělství po roce 1950. Přesto se ještě na konci šedesátých let jarní kmenové stavy pohybovaly na úrovni 800 000 kusů. Navzdory omezení lovu v 70. letech minulého století pokles početnosti nepřestal a nepomohlo ani zařazení koroptve mezi chráněné druhy na počátku 90. let. V roce 2018 byly jarní kmenové stavy na úrovni jen 31 000 koroptví.
Propad početnosti koroptve polní začal v 50. letech 20. století v Anglii, kdy zde zemědělci začali masivně aplikovat chemické látky. V kontinentální Evropě se stavy koroptví postupně snižovaly podle toho, jak země přecházely na chemizované zemědělství. Největší dopad měly zejména herbicidy a insekticidy. Právě planě rostoucí druhy rostlin a bezobratlí živočichové, které mají pro dobrou kondici mláďat i dospělých ptáků zásadní roli, jsou chemickými látkami nejvíce redukovány. Jako další významný faktor se udává ztráta vhodného životního prostředí.*
