Nádorovitost kořenů brukvovitých je choroba způsobená půdním patogenem Plasmodiophora brassicae Wor., která napadá rostliny z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). V minulosti byl patogen řazen mezi prvoky, dnes se v systému nachází na pomezí živočišné a rostlinné říše (říše Rizaria).
Tématem se v Úrodě č. 6/2020 zabývá spolu s dalšími autory doc. Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze. Připomíná, že patogen působí u ozimé řepky nádory a deformace na kořenech napadených rostlin. Zejména způsobuje nadměrné zvětšení buněk hostitele, které vede k tvorbě nádoru. Poškození začíná na postranních kořenech, silně napadené rostliny pak mají zcela deformovaný hlavní kořen. Nastává vadnutí, žloutnutí, někdy až antokyanové (červené) zbarvení listů, postižené rostliny pak většinou nepřežijí zimu. Deformace kořene způsobují destrukci vodivých pletiv, napadené rostliny mají porušený transport vody a živin. Poškození se odvíjí od termínu infekce, časně infikované rostliny mají zcela deformovaný hlavní kořen, kde může být nádor viditelný i nad zemí. Později infikované rostliny mají nádory spíše na postranních kořenech. Po uhynutí rostliny se nádory rozpadají a do půdy se uvolňují trvalé spory.
Liberecký kraj a Moravskoslezský kraj jsou regiony s dlouhodobě s nejvyšším výskytem nádorovitosti kořenů brukvovitých na řepce. První výskyty jsou vázány na předchozí tradiční pěstování brukvovité zeleniny. V roce 2019 se pozemky zamořené Plasmodiophora brassicae nepravidelně vyskytovaly po celé České republice. Největší množství jich je v jižních Čechách a západních Čechách. Nově zamořených pozemků také přibývá ve východních Čechách. První zamořené pozemky jsou již dokonce i ve středních Čechách, kde dosud patogen na řepce nebyl prakticky zjištěn. Množství patogenu na infikovaných pozemcích je však velmi nerovnoměrné. Na mnoha místech dosud nedochází k hospodářsky významným škodám i při pěstování běžných odrůd ozimé řepky. !Jsme přesvědčeni, že pozemků s výskytem spor Plasmodiophora brassicae je mnohem více než uvádíme, ale pěstitelé o tom dosud nevědí," uvádí autoři.*