Na dosah od Ivančic a Oslavan, mezi řekami Oslava a Jihlava hospodaří zemědělský podnik Pooslaví Nová Ves, družstvo. Jihomoravský kraj patří mezi zemědělsky významné, aktuální starosti se mu ale nevyhýbají. Sucho, hraboši, erozně ohrožené plochy, i koronavirus, s tím vším a mnohým dalším se v podniku sídlícím v Nové Vsi potýkají. Ovšem s nadhledem a precizním přístupem.
Ředitel a místopředseda představenstva Ing. Lukáš Jurečka mě vítá s rouškou, důležitým opatřením proti šíření koronaviru. Odpadá i úvodní podání ruky a ač ústa kryje látková rouška, kterou zaměstnancům podniku vyrobily šikovné kolegyně, oči se usmívají. Na rozhovor si Lukáš Jurečka „odskočil“ z bioplynové stanice. Tu v době mé návštěvy družstva také obhospodařoval, opět jako důsledek „doby koronavirové“. Viróza se naštěstí nikoho ze zaměstnanců netýkala přímo, ale péče o malé děti v rámci OČR (ošetřování člena rodiny) právě obsluhy bioplynové stanice. Jarní polní práce byly na počátku dubna v plném proudu a v souvislosti s koronavoirem neočekávali v podniku ani žádná zpoždění.
V loňském roce zemědělský podnik Pooslaví Nová Ves oslavil dvacet let od svého založení. Byl to i rok úspěchů. Například v soutěži Zemědělec roku se stal vítězem Jihomoravského kraje, a to se tohoto klání účastnili poprvé. Ředitel si velmi cení i úspěchu v soutěži o mléčnou farmu 2019, kde získali čtvrté místo v kategorii holštýnského plemene z celkových 72 přihlášených farem. Jak již tyto úspěchy napovídají, podnik se zabývá živočišnou výrobou, chovají 450 krav holštýnského plemene a přes 400 kusů mladého dobytka. Za posledních dvacet let stoupla užitkovost krav z 15 l/krávu/den na 30,6 l/krávu/den, přispívá k tomu změna welfare, genetika, dojicí technika i výživa. Rozsáhlou mají také výrobu rostlinnou a ke stabilitě podniku přispívá netradiční hranatá bioplynová stanice Enserv. Vzniká tak uzavřený a logický koloběh podniku, kdy jeden sektor nahrává druhému. K tomu mimo jiné disponují kompostárnou s roční kapacitou 2000 tun kompostu.
Z celkové výměry družstva zhruba 1330 ha patří v letošním roce největší plocha ozimé pšenici (363 ha), dále kukuřici na siláž (304 ha), trvalým travním porostům (152 ha), vojtěšce (147 ha), ozimému ječmeni (119 ha), ozimé řepce (95 ha), pěstují i cukrovku (58 ha), jarní pšenici (44 ha), ozimé žito (28 ha), přibližně 14 ha zaujímá tráva na orné půdě a dva hektary také sady. V rámci dceřiné společnosti Obora, která se soustředí výhradně na rostlinnou výrobu, disponují dalšími 813 ha zemědělské půdy, opět s nejvyšším zastoupením ozimé pšenice, kukuřice na siláž, ozimého ječmene a vojtěšky. Mozaiku dalších plodin na této farmě doplňuje také konopí se zhruba 10 ha, zastávající roli zlepšující plodiny.*
Více informací přináší květnové vydání časopisu Úroda (5/2020).
