Neobnovením schválení účinných látek chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl přijdou pěstitelé řepky o jedny z nejpoužívanějších insekticidů s velmi dobrou účinností. Důvodem neschválení je v případě obou látek jednak klasifikace, o níž rozhodl na základě dostupných vědeckých studií Evropský úřad pro chemické látky (ECHA), jednak závěry Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ve vztahu k možné genotoxicitě a dalším negativním vlivům na zdraví lidí. V případě chlorpyrifosu bylo rozhodnutí vcelku zřejmé. Česká republika ale vznesla námitky vůči tomu, že se závěry chlorpyrifosu automaticky přenesly i na chlorpyrifos-methyl, přestože pro to podle názoru odborníků z resortu zdravotnictví nebyly jednoznačné vědecké důvody. Pro dokreslení je třeba zmínit i zhruba desetiletý tlak mnoha nevládních organizací na internetových stránkách i v dalších médiích mnoha zemí EU v souvislosti s možným poškozením nervové soustavy u dětí. Evropská komise byla dlouhodobě pod silným tlakem na to, aby rozhodla co nejrychleji a aby ponechala co nejkratší lhůtu pro doprodej a spotřebu zásob.
Je třeba říci, že vzhledem k závěrům obou evropských vědeckých agentur a názoru většiny členských zemí neměla Evropská komise na výběr a logicky směřovala k neschválení obou účinných látek. Uživatelé negativní rozhodnutí, samozřejmě, nevítají, protože chlorpyrifos i chlorpyrifos-methyl jsou látky velmi účinné a oblíbené a jsou již mnoho let pevnou součástí agrotechnických postupů. Pěstitelé logicky namítají, že by se k rušení látek mělo přistupovat pouze tehdy, jsou-li za ně zajištěny dostatečné alternativy. Evropský systém schvalování účinných látek a povolování přípravků na ochranu rostlin ovšem není konstruován jako prioritně sloužící pro zajišťování dostatečných prostředků ochrany rostlin. Respektive, pokud se na základě dostupných vědeckých podkladů dojde k závěru, že zjištěné parametry účinné látky nebo přípravku nesplňují kritéria stanovená právními předpisy, pak nemá Evropská komise nebo povolovací úřad jinou možnost než rozhodnout o neschválení, nebo nepovolení bez ohledu na to, zda tím vzniknou praktické problémy a jsou-li alternativní přípravky k dispozici.
V případě chlorpyrifosu a chlorpyrifos-methylu, které se v ozimé řepce používají proti krytonosci a blýskáčkovi, je možné pohledem do Registru povolených přípravků na ochranu rostlin na internetových stránkách ÚKZÚZ nebo do Rostlinolékařského portálu tamtéž zjistit, že pro stejné použití je povoleno dalších pět účinných látek ze skupiny pyrethroidů, dále indoxacarb (karbamát) a acetamiprid (neonikotinoid). Nešťastné je souběžné neobnovení schválení účinné látky thiacloprid ze skupiny neonikotinoidů. V letošním roce ještě bude možné thiakloprid použít, protože povolení přípravků se mají rušit až začátkem srpna 2020 s určením další lhůty pro doprodej a spotřebu stávajících zásob.
Po ztrátě chlorpyrifosu a thiaclopridu se může opticky zdát, že jsou alternativní přípravky prozatím k dispozici. Při pěstební ploše a významu řepky a po snížení spektra dostupných látek jistě dojde k růstu spotřeby látek zbývajících. Je třeba vzít do úvahy, že pyrethroidní látky jsou v případě intenzivnějšího používání náchylnější k rezistenci a u některých z nich se v minulosti při projednávání v Evropské komisi zvažovala omezení nebo i neschválení. Je tedy možno konstatovat, že v tuto chvíli sice alternativní insekticidní přípravky v řepce k dispozici jsou, ale tento stav je poměrně křehký. Proto by bylo, podle mého názoru, vhodné, aby se dosáhlo rozšíření spektra zbylých insekticidů v řepce o jednu až dvě nové látky. Naše pracoviště každopádně prozkoumá dostupné insekticidní prostředky v sousedních zemích a bude se snažit možná řešení projednat i s výrobci přípravků.
