Bratři Tykalovi loni v září pořídili na svoji farmu nový stroj ze Švýcarska, který automaticky aplikuje otrávenou nástrahu do uměle vytvořených nor. Cílem je zabránit dalšímu kalamitnímu množení a redukovat tak počty hrabošů, kteří loni pouze na jejich rodinné farmě ve Vlčnově způsobili škody za více než 2,5 mil. korun.
„Hraboši se objevili už na podzim v roce 2018 v ozimé řepce. Nikdo nepředpokládal, že jejich počty ještě značně porostou. Zkoušeli jsme řadu agrotechnických opatření proti výskytu hrabošů. Po sklizni jsme provedli podmítku hloubkovým kypřičem. Očekávali jsme, že to škůdce zahubí, ale po této agrotechnické operaci jsme téměř nenašli jediného uhynulého hraboše,“ řekl zklamaně Antonín Tykal, který odhaduje, že na Vlčnovsku měly samice hrabošů až jedenáct vrhů. Byla provedena také opatření ke zvýšení populace dravců, přirozených predátorů hraboše polního. Většinu pozemků se snažili mít bratři bez rostlinného pokryvu. Začátek setí posunuli až na první dekádu listopadu. Kvůli hrabošům nebudou sít ani sladovnický ječmen a došlo i na další změny v osevním postupu. Všechno však bylo marné, na snížení početnosti hlodavců nezabralo žádné z uvedených opatření. Okamžitému použití stroje Wumaki C9 na kladení nástrahy do uměle vytvořené nory bránil poměrně složitý povolovací legislativní proces, který trval od září do konce listopadu. Vvýsledkem bylo povolení aplikace rodenticidu Ratron GW v dávce 2 kg/ha strojem na vytváření umělé nory, v termínu od listopadu do konce měsíce března.
Wumaki vytváří umělou noru, do které se výsevní botkou dávkuje návnada. Například granule tvaru čočky nebo pšenice mořená přípravkem Ratron GW. Pracovní záběr varianty stroje s třířádkovým aplikátorem je 7 m, vzdálenost řádků od sebe činí 2,25 m. Stroj klade návnadu do rýhy v půdě, která se tvoří pomocí disku. Wumaki dávkuje návnadu s účinnou látkou automaticky a současně vyhloubí pomocí ocelové trubky v hloubce 20 cm umělou noru o průměru větším, než je hlodavec. Noru následně i s návnadou udusá válec. Natrávené zrno vydrží v půdě až čtyři týdny, je zbavené klíčivosti. Otrava necílového organizmu je prakticky vyloučena. Je tak dodržena správná aplikace rodenticidů, protože se žádné návnady nenacházejí na povrchu půdy.
Pokud zemědělce postihnou obdobné škody způsobené hraboši na jejich porostech jako v loňském roce, může to být pro některé z nich likvidační. Nám loni hraboši zlikvidovali porost inkarnátu. Pokud položené nástrahy strojem Wumaki zajistí, že hlodavci inkarnát nezničí, vrátí se nám investice do stroje ještě letos. Tento stroj můžeme jen doporučit, aplikuje nástrahu do půdy rychle a cíleně, a zároveň šetrně k životnímu prostředí,“ říká majitel farmy Antonín Tykal. Josef Kachník dodává, že řešením by bylo, aby stát nákup stroje zemědělci podpořil, protože by tak ušetřil za kompenzace škod způsobených hraboši, které přesáhnou dvě miliardy korun. Dne 25. 2. 2020 se uskuteční na farmě ve spolupráci se Zemědělským svazem ČR a ASZ ČR polní den k hubení hlodavců s praktickým předvedením strojů Wumaki C3 a Wumaki C9.*
Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec č. 9/2020.
