Výdrolem ozimé řepky jsou v současnosti zaplevelovány téměř všechny pozemky, kde se řepka dlouhodobě pěstuje. Hlavními důvody poměrně intenzivního zaplevelení výdrolem řepky jsou relativně vysoké výnosové ztráty (často přesahující 1000 semen/m2) a dlouhá perzistence semen řepky v půdě (i více než deset let). Informují o tom ve svém článku v časopise Úroda odborníci z České zemědělské univerzitě v Praze doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., a prof. Ing. Josef Soukup, CSc.
Důležitým preventivním opatřením je proto podle autorů maximální eliminace sklizňových ztrát řepky. Vedle toho je třeba semena ze sklizňových ztrát v co nejvyšší míře přinutit k vyklíčení před zapravením do půdy, respektive založením nového porostu. Při dostatku srážek je vhodné ponechat semena klíčit na povrchu půdy a vyhnout se jakémukoliv zpracování půdy včetně podmítky po dobu zhruba dvou až tří týdnů. Za sucha může být naopak vhodnější jejich velmi mělké zapravení do půdy (max. 5 cm). Vzešlou řepku je pak vhodné ošetřit glyphosatem, nebo zaorat. Půdoochranné technologie zpracování půdy bez glyphosátového ošetření nemusí být dostatečně efektivní, zejména za vlhka, kdy mohou rostliny řepky snadno regenerovat v následné plodině, kterou bývá nejčastěji ozimá pšenice.
Hluboké zapravení semen řepky do půdy (orba, či hluboká podmítka) bezprostředně po sklizni, sice částečně eliminuje zaplevelení v následné plodině, dojde však k vytvoření dlouhodobé půdní zásoby semen řepky v půdě, z níž je v dalších letech postupně vynášena do povrchových vrstev, kde mohou klíčit a intenzivně zaplevelovat následné plodiny po mnoho let, upozorňují dále odborníci.
Mezi odrůdami řepky existují velké rozdíly v délce a síle primární dormance semen, což má klíčový vliv na utváření půdní zásoby semen. Především u hybridů odolných k imidazolinonovým herbicidům (Clearfield řepky) je podle autorů příspěvku třeba upřednostňovat ty s krátkou primární dormancí semen. Dormance semen řepky je ovlivněna také termínem sklizně a desikací porostu. Předčasně desikované a sklizené porosty tvoří semena se silnější a delší dormancí, která po sklizni špatně klíčí a v půdě jsou proto perzistentnější.
Pokud je k regulaci výdrolu řepky přistupováno komplexně v rámci celého osevního sledu, nezpůsobuje závažnější problémy, a to ani v podnicích s větším zastoupením řepky na orné půdě. Úplná restrikce glyphosate a některých dalších účinných látek herbicidů, v kombinaci s nižší kvalitou zpracování půdy, by však mohla vést k určitým problémům do budoucna. Regulace CL odrůd je sice o něco složitější, přesto ve většině případů řešitelná běžnými agrotechnickými opatřeními a herbicidy, informují v závěru odborníci.*
Více informací k regulaci výdrolu řepky v jednotlivých plodinách přináší březnové vydání časopisu Úroda (3/2020).