Jak uvedl v tiskové zprávě BIOTRIN, z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií, vědci i šlechtitelé volají po urychlené změně přístupu ke genové editaci, přesto bruselské instituce postupují svým „rozvážným“ tempem. V době, kdy téměř exponenciálně narůstá počet odborných článků a dalších informací o využití techniky CRISPR, rozhodla ke konci loňského roku Rada EU, že požádá Evropskou komisi o zpracování studie, jak by se dalo řešit legislativní zařazení produktů nových genových technik. Termín předložení studie stanovila Rada až na konec dubna 2021, takže do té doby (a ještě nějaký čas potom) se na přístupu EU k novým technikám pravděpodobně nic nezmění.
Podle původního návrhu měla studie pokrývat pouze nové techniky šlechtění rostlin (NBT). Členské státy si však vyžádaly její rozšíření, neboť definice geneticky modifikovaného organismu (GMO) a výčet technik, kterými GMO vznikají, jsou v evropské směrnici 2001/18/ES společné pro všechny organismy. Teprve v závislosti na výsledcích studie komise navrhne změnu stávajících právních předpisů, nebo nějaké jiné řešení. Je tedy pravděpodobné, že jednání o nových technikách budou probíhat i v době českého předsednictví EU ve druhé polovině roku 2022.
Zdrojem, ze kterého zpráva spolku čerpala, je rozhodnutí Rady (EU) 2019/1904 ze dne 8. listopadu 2019, jímž se komise žádá o předložení studie s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci C-528/16, pokud jde o status nových genomových technik podle práva unie, a s ohledem na výsledky studie případně o předložení návrhu.*
