Mendelova univerzita v Brně udělí čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa anglickému genetikovi, buněčnému biologovi a profesorovi mikrobiologie Siru Paulovi Maximu Nurse. Britský vědec je mimo jiné držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2001 za objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu. Slavnostní obřad proběhne v prostorách auly Mendelovy univerzity v Brně 31. 1. 2020 od 10:00 hodin, uvedl to tiskový mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.
Paul Nurse je ředitelem londýnského Ústavu Francise Cricka, tedy významné vědecké instituce působící v oblasti biomedicíny. Sám Nurse v současnosti na tomto ústavu řídí Laboratoř buněčného cyklu. V minulosti byl například také prezidentem Rockefellerovy univerzity v New Yorku nebo britské Královské společnosti, jíž je členem od roku 1989. Za svou vědeckou činnost získal mnohá ocenění a čestné doktoráty řady univerzit. Za své zásluhy o rozvoj vědy byl také povýšen do šlechtického stavu. Nobelovu cenu obdržel v roce 2001 společně s krajanem Timothy Huntem a Lelandem Hartwellem z USA. Členové Nobelova výboru zdůvodnili nominaci této trojice přínosem všech jejích členů ke kontrole buněčného řetězce při dělení buněk, které probíhá při onemocnění rakovinou. Vědci objevili "motor, který celý buněčný řetězec pohání" a přispěli tak k dalšímu pochopení nejrozšířenější civilizační choroby.
Ústředním tématem Nurseova výzkumu je buněčný cyklus a buněčné dělení u kvasinek. Nurse jako první objevil gen cdc2 a zároveň určil, že je to právě tento gen, který hraje klíčovou úlohu v regulaci buněčného cyklu, tedy v načasování událostí, jako je dělení buněk či jejich jader. Jeho tým přitom identifikoval stejný gen i u člověka, čímž mimo jiné dokázal, že zákony buněčného cyklu jsou stejné u rostlin, zvířat i člověka. Objev může mít zásadní dopad na léčbu rakoviny, neboť rakovinné buňky mají buněčný cyklus narušený, což umožňuje jejich masivní dělení. Léčba by tak mohla spočívat v obnově klasického cyklu.*
