Včera skončily v Pardubicích dvoudenní Rostlinolékařské dny, které se letos konaly již po dvacáté druhé. Dotkly se řady témat – hovořilo se například o připravovaných změnách Rostlinolékařského portálu, významných škůdcích a riziku jejich rezistence, karanténních škodlivých organismech nebo moderních technologiích v ochraně rostlin. Účastníci také zmínili, že rok 2020 bude Mezinárodním rokem zdraví rostlin. Jako červená nit se ale příspěvky prvního dne táhlo téma letošního přemnožení hraboše polního.
Speciálně tomuto škůdci byla věnována trojice odpoledních přednášek. S příspěvkem, který se také týkal rizik otrav necílových druhů přípravkem Stutox II, vystoupil prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., z Univerzity Palackého v Olomouci, který se škůdci dlouhodobě věnuje. Kromě jiného konstatoval, že se přemnožení netýká jen České republiky, ale i dalších evropských států. Co se týče ochrany proti hraboši, uvedl, že biologická ochrana je nepoužitelná. Mezi mechanické možnosti patří pečlivá střední až hluboká orba, po které ale nesmí zůstat na povrchu zbytky vegetace, jinak je neúčinná. Co se týče chemické ochrany, k dispozici je prakticky jen fosfid zinečnatý pro aplikaci do nor. Ta je ale kvůli velké pracovní náročnosti problematická. Například ošetření padesátihektarového pole jedním pracovníkem s hustotou 10 000 nor/ha by vyžadovalo 34-52 pracovních dní.
Co se týče rizik otrav necílových druhů (savců a ptáků), ta sice existují, ale jsou přijatelná. Přípravek nezanechává rezidua v půdě ani v tkáních, toxický je pouze žaludek mrtvých hrabošů. Granule se na poli rozpadají za zhruba 3–4 dny. Primárními otravami jsou ohroženi především bažanti, zajíci a křečci, riziko je ale dáno vytvářením hromádek granulí na povrchu půdy. Sekundárními otravami jsou ohroženy šelmy, dravci, sovy, čápi a volavky, především ale ty druhy, které hraboše polykají vcelku. Dravci (včetně například poštolek) ale zpravidla nemusejí přijímat žaludky, takže je u nich riziko otravy nízké. Šelmy jednak také nemusejí přijímat žaludky, jednak u nich představuje ochranu dávicí reflex, díky kterému rizikový obsah vyzvrací. Prof. Tkadlec dodal, že se svět po střídání různých rodenticidů postupně vrací k využívání fosfidu zinku v ochraně proti hraboši a bude se zavádět v dalších zemích.*
