Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) vede na svých zkušebních stanicích, rozmístěných v rámci celé ČR, dlouhodobé polní pokusy, které přináší poznatky o různých systémech hnojení. Poskytují informace o vlivu organických a minerálních hnojiv na výnosy, na kvalitu produkce a půdní vlastnosti, včetně bilancování dodaných a odčerpaných živin. V následujícím článku je popsáno, jak se u jarního ječmene v suchém a horkém roce 2018 projevily odlišné způsoby výživy na různých stanovištích.
Tématem se v týdeníku Zemědělec č. 18 zabývá Ing. Ivana Komprsová, která v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském působí v oddělení výživy rostlin. Uvádí, že od roku 1994 probíhá na deseti zkušebních stanicích: Vysoká, Staňkov, Horažďovice, Chrastava, Lípa, Hradec nad Svitavou, Jaroměřice nad Rokytnou, Pusté Jakartice, Věrovany a Lednice dlouhodobý polní pokus s názvem „Ověření různých systémů organického hnojení“. Jeho cílem je ověřit možnost snížení, případného úplného vynechání hnojení minerálními hnojivy a jejich nahrazení hnojivy organickými a porovnání jejich vzájemné účinnosti. Do pokusu s šestiletým osevním postupem (cukrovka/brambory, jarní ječmen, hrách, ozimá řepka, ozimá pšenice, jarní ječmen) je zařazeno deset variant hnojení, které se čtyřikrát opakují na jedné plodině.
V roce 2018 byl pokusnou plodinou jarní ječmen odrůdy Sebastian, která je označována za nosnou odrůdu sladovnického průmyslu. Předplodinou v ročníku 2017 byla v řepařské výrobní oblasti (ŘVO) cukrovka a v bramborářské výrobní oblasti (BVO) brambory.
„V loňském roce byl průměrný celorepublikový výnos ječmene jarního 4,96 t/ha. Na našich pokusných plochách v ŘVO, kromě Lednice, výnosy na všech variantách celorepublikový průměr převyšovaly,“ uvádí Ing. Komprsová.
Na zkušební stanici Lednice byl, stejně jako již v roce 2017 u cukrovky, u ječmene výrazně nižší výnos – zhruba jen na úrovni 50 %. Z vegetačního sledování lze usuzovat, že je to způsobeno dlouhodobým nedostatkem vláhy. Ve Věrovanech a Pustých Jakarticích se výnosy pohybovaly od 5,2 do 6,9 t/ha. Rozdíly mezi variantami hnojení nebyly moc výrazné, což je zřejmě způsobeno úrodnými a živinami dobře zásobenými půdami. Ing. Komprsová se v článku dále zabývá také kvalitativními parametry produkce.*
Další podrobnosti si přečtete v týdeníku Zemědělec č. 18 v příloze věnované hnojení.
