V poslední pěstitelské sezóně se řepce na rozdíl od mnoha jiných plodin na našich polích poměrně dařilo. I za sucha dosáhl průměrný výnos v České republice 3,43 t/ha. Pěstitelé na Rakovnicku jsou na nedostatek srážek zvyklí. Suchu přizpůsobují pěstitelské technologie u řepky, pšenice a dalších plodin.
Seminář popisuje v Úrodě č. 4/2019 Ing. Hana Honsová. Uvádí, že loni na jaře pěstitele na Rakovnicku trápilo velké sucho. Koncem května pak začalo pršet a zase bylo mokro. Místně také škodily kroupy. Dlouhodobý normál této oblasti dosahuje jen něco málo nad 500 milimetrů za rok. V loňské sezóně nenapršela do konce října ani polovina normálu.
Přesto řepka i na Rakovnicku dobře prospívala. Například v zemědělském podniku Lupofyt, s. r. o., dosáhli v sezóně 2017/2018 průměrného výnosu řepky 3,73 t/ha. Pro sezónu 2018/2019 má také řepka na Rakovnicku i v podniku Lupofyt dobře našlápnuto. Porosty dobře vzešly a rostliny bez úhony přečkaly zimu.
Výnosy řepky lze zvyšovat různými agrotechnickými opatřeními. Informace, jak zlepšit výnosy řepky a dalších plodin, mohli načerpat účastníci semináře v Rakovníku, který uspořádala Okresní agrární komora (OAK) a Zemědělský svaz ČR, územní organizace Rakovník a Kladno.
Nové poznatky v pěstitelské technologii u řepky ozimé a dalších plodin nastínil ve své obsáhlé přednášce Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Připomněl, že rok 2018 byl na našem území nejsušší od roku 1947. Přesto se výnosy řepky pohybovaly na vysoké úrovni.
V poloprovozních pokusech s řepkou na polích zemědělského podniku Lupofyt v Chrášťanech v roce 2018 dosáhli výnosu 4,31 t/ha, zatímco v roce 2017 jen 3,90 t/ha.*
Dobrý den,
sucho v letě způsobuje i poorané pole v letě. Půda je rozpálená nw a více než 53°C.
Od ní se ohřívá vzduch, který vysuší i okolní les, potom ho snadno napadne kůrovec.
Dříve se pole oralo až v září, ne v černenci a srpnu. Dobrý je zelený podsev do obilí, nebo nechat po sklizni vyklíčit řepku na poli. Sníží se tím teplota na poli po sklizni až o 20°C.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pole-rozpalene-na-60-c.dusledky-spatne-pece-o-pudu-na-snimcich-termovizni-kamery
Rozpálené střechy domů také škodí, nejvíce jsou rozpálené střechy černé. Dnes je to moderní,
skoro každý dělá černou střechu.
Dělají to i obce na úřadech a školách, státních budovách.
https://www.novinky.cz/bydleni/150135-strechy-a-chodniky-nabilo-by-mohly-zmirnit-globalni-oteplovani.html
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bile-nebo-zelene-strechy-z-hlediska-klimatu-i-penez-se-zelene-nevyplati
Rzpálené jsou i silknice, chodníky, parkoviště. Nedbá se na nich na vsakování dešťové vody.
Chybí zde stromy, které by zlepšovaly stav ochlazováním krajiny, byly dobrým protipovodňovým opatřením.
https://www.enki.cz/cs/aktuality/item/128-jak-zelen-ve-meste-pomaha-chladit
S.N.