Sezónní výkyvy počasí, zejména déletrvající sucho, způsobují problémy v produkci sladovnického ječmene. Vědci hledají cesty jak kvalitu této klíčové suroviny pro výrobu piva do budoucna zajistit i v prostředí měnícího se klimatu. Stále častější výskyty extrémních povětrnostních podmínek totiž vedou k tomu, že jarní ječmen nemá dostatečnou kvalitu, protože porosty včetně nalévajících se obilek předčasně zaschnou. Také produkce ozimého ječmene není ke sladování optimální. Na čtyřletém projektu strategie minimalizace dopadu sucha na udržitelnou produkci a sladovnickou kvalitu ječmene participují vědci z Mendelovy univerzity v Brně.
Řešení problému má přinést multidisciplinární přístup zahrnující genetiku, molekulární biologii a klasické metody hodnocení výchozích odrůd a linií, a to za účelem tvorby nových kombinací. „Naším cílem je získat materiál k vyšlechtění odrůd schopných dosáhnout dobrých kvalitativních parametrů i ve stresových podmínkách. V případě jarního ječmene budeme hledat genotypy schopnější vyrovnat se suchem. V případě ozimého ječmene pak ty se sladovnickou kvalitou, kterým rychlý vývoj na jaře v důsledku možnosti využití zimní vláhy poskytuje větší šanci uniknout suchu v době tvorby a zrání zrna," uvedl v tiskové zprávě proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně doc. Ing. Radim Cerkal, Ph.D., který začínající výzkum podpořený Národní agenturou pro zemědělský výzkum na univerzitě povede.
Sezónní problémy mají za následek jak snížení výnosu, tak i zhoršení kvality nežádoucím zvýšením obsahu dusíkatých látek. Tyto problémy se týkají celé Evropy, v podmínkách České republiky pak zejména Hané, Polabí nebo jižní Moravy. Jarní sladovnický ječmen je plodina s krátkou vegetační dobou a malým kořenovým systémem. Klimatická změna na ni proto dopadá více než na jiné. Navíc zemědělci stále častěji nahrazují jarní plodiny ozimy, aby se vyhnuli ztrátám. Sladovny se pak musí vyrovnat s menším množstvím kvalitní suroviny, která je logicky i dražší než v minulosti.
Jedním z možných řešení problému je zaměřit šlechtění na mohutnost kořenového systému. „Přínos však vidím pouze pro případy letního sucha. Pro situace posledních let, kdy bylo výrazné sucho na jaře, bude tento princip neúčinný, protože rostliny nebudou schopny mohutný kořenový systém vůbec vytvořit," uvedl vedoucí brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Ing. Vratislav Psota, CSc. s tím, že řešení je nutné hledat i jinde, například u ozimého ječmene, který má jako sladovnická surovina více než stoletou historii, ale většina odrůd nemá potřebnou sladovnickou kvalitu. Základními požadavky na sladovnický ječmen jsou vysoký podíl zrna s velikostí nad 2,5 mm, vysoká a vyrovnaná klíčivost, vysoký extrakt a aktivní hydrolytické enzymy, které následně zúročí sládci při výrobě piva.
Vědci v posledních letech zkoumají například vztah mezi draslíkem a schopností rostlin odolávat stresu. Draslík hraje důležitou roli v regulaci vývoje rostlin a má vliv na aktivaci enzymů, které se podílí na tvorbě organických látek, bílkovin a škrobu, využívaných při výrobě piva. Zajištění dostatečné dostupnosti draslíku ve stresových podmínkách může být řešením k udržení správného vývoje rostlin a tedy i k dosažení potřebné sladovnické kvality zrna ječmene. „Vlny v produkci a kvalitě sladovnického ječmene tu byly vždy, ale nyní jsou výkyvy opravdu obrovské a bude se to zhoršovat," uvedl Ivan Chramosil, který sládkoval přes 40 let v legendárním pražském pivovaru U Fleků a patří tak k nejzkušenějším lidem v pivovarském oboru v tuzemsku. „Loňský rok byl jeden z nejhorších, co pamatuji. Nejen na parametry ječmene, ale i na výnos z hektaru. Když vyjde špatně produkce sladovnického ječmene, tak ve sladovně s tím mohou udělat už jen minimum. Aby pak bylo pivo dostatečně kvalitní, nese to velké nároky na sládky," uvedl Chramosil.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
sucho v letě způsobuje i poorané pole v letě. Půda je rozpálená nw a více než 53°C.
Od ní se ohřívá vzduch, který vysuší i okolní les, potom ho snadno napadne kůrovec.
Dříve se pole oralo až v září, ne v černenci a srpnu. Dobrý je zelený podsev do obilí, nebo nechat po sklizni vyklíčit řepku na poli. Sníží se tím teplota na poli po sklizni až o 20°C.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pole-rozpalene-na-60-c.dusledky-spatne-pece-o-pudu-na-snimcich-termovizni-kamery
Rozpálené střechy domů také škodí, nejvíce jsou rozpálené střechy černé. Dnes je to moderní,
skoro každý dělá černou střechu.
Dělají to i obce na úřadech a školách, státních budovách.
https://www.novinky.cz/bydleni/150135-strechy-a-chodniky-nabilo-by-mohly-zmirnit-globalni-oteplovani.html
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bile-nebo-zelene-strechy-z-hlediska-klimatu-i-penez-se-zelene-nevyplati
Rzpálené jsou i silknice, chodníky, parkoviště. Nedbá se na nich na vsakování dešťové vody.
Chybí zde stromy, které by zlepšovaly stav ochlazováním krajiny, byly dobrým protipovodňovým opatřením.
https://www.enki.cz/cs/aktuality/item/128-jak-zelen-ve-meste-pomaha-chladit
S.N.