Nedostatek srážek a nadprůměrně vysoké teploty, které se neomezily pouze na vegetační období roku 2018, vyústily v sucho, mnohdy označované jako extrémní, neobvyklé a výjimečné. Tento stav byl ještě umocněn nedostatkem sněhu v zimě 2017/2018. Zdroje informující o dopadu sucha na zemědělskou produkci a její kvalitu si všímaly především hlavních plodin. Ty minoritní, ačkoliv na ně dopadlo sucho neméně tíživě, zůstaly ve stínu a veřejnost o nich ví jenom málo. Jak odolávaly velkému suchu roku 2018 trávy a jeteloviny pěstované na semeno? Tuto otázku si klade a zodpovídá doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., za Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen, Zubří, ve svém článku publikovaném v lednovém vydání časopisu Úroda.
Jak připomíná, produkce travních semen se v České republice v současnosti jen velmi pomalu blíží k hodnotám vyjádřeným jak plochou, tak produkcí uznaného osiva dosahovanými před deseti lety. V současnosti se plocha trav pěstovaných na semeno pohybuje kolem 10 000 ha a produkce uznaného osiva v roce 2017 činila 7000 tun. Semenářství jetelovin je na tom daleko lépe, zejména díky domácí dotační politice. Plocha jetelovin (prakticky jde o tři druhy – jetel nachový, jetel luční a vojtěška setá) se pohybuje kolem 16 000 ha a výroba uznaného osiva činila v roce 2017 téměř 5500 tun.
Podle autora je pochopitelné, že negativní vliv vysokých teplot vzduchu a nedostatek vláhy se promítly i do semenářské produkce těchto plodin. Z hlášení respondentů – významných domácích producentů této komodity – vyplývají neradostné závěry, které mohou mít, bohužel, negativní dopad na další vývoj semenářství pícnin v následujících letech. Z větší části se totiž jedná o víceleté kultury.
U trav byl největší záporný dopad zjištěn u tzv. krátkodobých jílků, tj. u jílku mnohokvětého italského (zakládaného podzimním výsevem 2017) a jeho jednoleté formy (porosty zakládané na jaře 2018). Výpadek sklizně semen u těchto druhů oproti sklizňovému roku 2017 činí v průměru 30–40 %. Propad semenářské produkce byl zaznamenán také u vytrvalých druhů, bez ohledu na sklizňový rok nebo odrůdu. Loňské sucho výrazně ovlivnilo i semenářskou produkci jetelovin. Výnosové ztráty lze například u jetele lučního sumarizovat na úrovni 50 %, uvádí doc. Cagaš.
Travní a jetelová semena by podle něj rozhodně měla být zařazena mezi plodiny, na které se budou vztahovat kompenzace za sucho. Rozhodně si to zaslouží – vždyť o naše uznané osivo je pro jeho pestrost a kvalitu neustálý zájem jak doma, tak především v zahraničí.*
Více informací přináší lednové vydání časopisu Úroda (1/2019, str. 35–36).