Využití kukuřičné siláže se jeví vedle hnoje, kejdy a jiných organických odpadů pro výrobu bioplynu jako mnohem spolehlivější, protože její produkce je stabilní jak po stránce kvantitativní, tak kvalitativní. Široké spektrum využití kukuřice vedlo podle Vasileiadis a kol. (2011) ke vzniku pěstebních systémů založených čistě na pěstování kukuřice označovaných jako Maize-based cropping systems (MBCSs).
V minulých letech bylo zjištěno (Honsová 2013), že při výběru optimálního hybridu kukuřice, nebo druhu plodiny pro energetické využití je nezbytné zohlednit nejen měrnou produkci metanu a hektarový výnos sušiny, ale také pěstitelské nároky a vliv zvolené technologie pěstování na kvalitu a zdraví půdy. Udržitelnost surovinových vstupů do bioplynových stanic začala být kriticky diskutována, právě díky rostoucímu podílu zemědělské půdy využívané k výrobě energetických plodin (Meyer a kol. 2018). Adeux a kol. (2017) uvádí, že na konvenční kukuřičné monokultury, které dominují osevním postupům, je v současné době pohlíženo odmítavě. Svoboda a kol. (2015) a (Shahzad a kol. 2014) popisují, že návrh pěstebních systémů pro účely výroby bioplynu, které kombinují vysoký výtěžek metanu a nízké dopady na životní prostředí, je hlavní výzvou při produkci bioplynu. Právě touto otázkou se ve svém příspěvku zabývá Ing. Antonín Kintl a kol. ze Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., Troubsko, který ve svém článku v ÚRODĚ č.11 na str. 44 poukazuje na možnost využití jiné než širokořádkové plodiny, například komonice bílé (Melilotus alba). Pro svůj vysoký vzrůst a hustě se větvící vzpřímenou lodyhu se jeví energetické využití komonice jako velice perspektivní. Za optimálních pěstebních podmínek dorůstá výšky i přes 2,5 m a dosahuje výnosu přibližně 12 až 15 t suché hmoty z hektaru. S používáním kejdy pří výrobě bioplynu se dá biomasa komonice použít jako koferment (součást vstupní směsi do reaktoru) pro zvýšení obsahu sušiny, čímž se pozitivně ovlivní výtěžnost bioplynu.
V pokusech společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o., s využitelností biomasy komonice bílé jako vstupní suroviny pro výrobu bioplynu, je komonice bílá pěstována společně s kukuřicí setou v systému smíšené kultury, tedy současně na jednom pozemku. Získané mikrosiláže kukuřice a komonice jsou podrobeny fermentačním testům. Cílem je podle Ing. Kintla vyhodnotit využití komonice bílé jako rostliny pro produkci suroviny využitelné při výrobě bioplynu a zejména snaha najít pěstební systém, který kombinuje vysoký výtěžek metanu s nízkými dopady na životní prostředí.*
