Pěstování hrachu setého, jako polní plodiny, má na území České republiky dlouhodobou tradici. Mimo to patří bezesporu také mezi naši nejpěstovanější a nejrozšířenější luskovinu pěstovanou u nás. Jeho zásadní výhodou je to, že je z agronomického hlediska velmi vhodnou předplodinou a lze ho pěstovat na většině území ČR, zvláště pak ve výrobních oblastech řepařské a bramborářské.
Na druhé straně je jeho nevýhodou, že je plodinou značně nejistou svým nízkým výnosem a kolísající cenou na trhu. Značný význam hrachu setého (Pisum sativum L.) spočívá v jeho mimořádném postavení v osevním postupu, zvláště s vysokým podílem obilnin, kde je vynikajícím přerušovačem obilních sledů. Dále hraje také důležitou roli v symbióze s hlízkovými bakteriemi, kdy získává vzdušný dusík nejen pro svou potřebu, ale obohacuje půdu o dusík i pro následné plodiny. Tím snižuje potřebu dusíkatých minerálních hnojiv, což má pozitivní vliv i na snížení variabilních nákladů na pěstování následné plodiny. Proto má hrách často významné postavení v systémech hospodaření bez živočišné výroby. I přes tyto jeho výhody není pro pěstitele z ekonomického hlediska jeho pěstování příliš atraktivní. Důvodem je jeho nedostatečná biologická, ale i ekonomická konkurenceschopnost oproti jiným plodinám.
Ekonomickému vyhodnocení pěstování hrachu setého se věnoval Ing. Petr Vrtílek z Mendelovy univerzity v Brně. Ekonomické vyhodnocení pěstování hrachu setého bylo provedeno na základě výsledků výnosů při různém zpracování půdy z dlouhodobého maloparcelního polního pokusu, a to z let 2015–2017. Z výsledků ekonomického vyhodnocení hrachu setého v letech 2015–2017 (graf 4) bylo zjištěno, že po zpracování půdy mělkým kypřením je jasně dosaženo lepších ekonomických výsledků oproti zpracování půdy orbou. Ukázalo se, že variabilní náklady byly v průměru za tříleté období o 650 Kč/ha nižší u mělkého kypření, a naopak tržby u tohoto zpracování půdy byly vyšší o 207 Kč/ha oproti orbě. Výše příspěvku na úhradu (PÚ) byla u obou variant zpracování půdy záporná. I přesto však nižší záporná hodnota PÚ byla dosažena po mělkém kypření, a to -6587 Kč/ha. Rozdíl v PÚ mezi mělkým kypřením a orbou činil -857 Kč/ha. Z toho plyne, že lepšího ekonomického přínosu, i když v podobě záporného PÚ, bylo dosaženo po mělkém kypření, tedy minimalizační technologií zpracování půdy.*
Více informací naleznete brzy v časopise ÚRODA.
