Ve spolupráci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií Biotrin, z. s., proběhla mezinárodní konference Nové techniky šlechtění – naděje pro zemědělství a potravinový řetězec. Tato mezinárodní konference byla reakcí na nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora, které produktům nových technik šlechtění přisuzuje stejně přísný schvalovací proces jako u geneticky modifikovaných organismů.
Řečníci se shodli, že nové techniky šlechtění jsou v současné době neocenitelným nástrojem šlechtitelů a do budoucna se bez nich neobejdeme. O jaké techniky šlechtění se vlastně jedná přiblížil Dr. Ervin Balász, generální ředitel Centra pro zemědělský výzkum Martonvásár Maďarsko, zakládající generální ředitel Zemědělského biotechnologického centra Gödöllő a vedoucí oddělení molekulární virologie a genového inženýrství plodin. Jde o techniky cisgenoze a intragenoze, epigenetické změny metylací DNA prostřednictvím malých RNA, grafting (například roubování non-GM roubů na GM podnože), reverzní křížení, cílená mutageneze pomocí oligonukleotidů, syntetická genomika, dále editace genomu – CRISPR/Cas9, zinkové prsty, TALENy...
Jak zaznělo v rámci konference, čeští vědci s vyjádřením Evropského soudního dvora k novým technikám šlechtění nesouhlasí, ale podobné hlasy zaznívají i z dalších států, například Rakouska či Německa.*
Více informací přinese týdeník Zemědělec.
