Zásadní změnou, ke které došlo po roce 1989, bylo razantní snížení stavů hospodářských zvířat, se kterým byl spojen i pokles produkce statkových hnojiv. V důsledku toho bylo do půdy dodáváno méně živin ve statkových hnojivech a také došlo recipročně k poklesu dodávky organické hmoty.
Uvádí to Ing. Michaela Budňáková z Ministerstva zemědělství v článku v Úrodě č. 4/2018. Dodává, že podle odhadů se v České republice ročně aplikuje ve statkových a organických hnojivech v průměru zhruba 0,4–0,5 t organických látek na hektar orné půdy. To je přibližně o 1–1,5 tuny na hektar méně oproti skutečné potřebě. Důsledkem toho je pokles obsahu organické hmoty v půdě (v průměru pouhých 1,5 %) a s tímto spojené degradační procesy zemědělských půd, jako je zvýšená eroze, silná utuženost a nefunkční vodní režim.
Negativní bilanci organické hmoty by bylo možné řešit náhradními zdroji, jako jsou komposty, zaorávka slámy, zelené hnojení apod. Pravda je však taková, že ačkoliv je v České republice dostatek surovin pro výrobu kompostů, jejich produkce stagnuje. Celková projektovaná kapacita kompostáren činí asi 2 443 790 t/rok, ale jsou využity jen na 32 % (833 000 t/rok). Stát má tedy k dispozici volnou kapacitu kompostáren ve výši 1 661 772 t/rok (68 %). Produkce komunálních odpadů činila v roce 2016 podle údajů Českého statistického úřadu 3,6 mil. tun a jeho biologicky rozložitelná část představuje 1,8 mil. tun.
Ing. Budňáková dále uvádí, že v první polovině devadesátých let došlo v České republice ke značnému snížení výnosů zemědělských plodin. Tento fakt byl způsoben řadou faktorů, z nichž nejpodstatnější byl prudký pokles spotřeby statkových, organických a minerálních hnojiv. Úroveň spotřeby živin v minerálních hnojivech se na konci osmdesátých let pohybovala okolo 100 kg N, 70 kg P2O5 a 80 kg K2O na hektar. Na začátku devadesátých let došlo k výraznému snížení ve spotřebě hnojiv a nebýt dobré zásobenosti půd živinami z předchozích let, byl by pokles výnosů ještě výraznější. Hlavním důvodem, proč docházelo k těmto negativním jevům, byla snaha ušetřit na vstupech chemikálií, jejichž ceny rychle stouply na mezinárodní úroveň, současně s tím však zůstaly ceny výstupů stabilní.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Ještě je třeba dodat, že jsme přestali hnojit půdu vápenatými hnojivy. Za socialismu jsem půdu "devastovali". Nyní ji rabujeme.