Odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v rámci tříletého testování zhodnotili soubor genetických zdrojů pšenice jednozrnky, dvouzrnky, jarní špaldy a přesívkových forem pšenice seté z pohledu vybraných morfologických, biologických a hospodářských znaků. Ty porovnaly s kontrolními odrůdami pšenice seté. Na základě tříletých výsledků posoudili také vhodnost a využitelnost genetických zdrojů v ekologickém zemědělství.
Celkově lze podle autorů pokusu konstatovat, že hodnocené druhy pšenice se v podmínkách ekologického zemědělství osvědčily. Mezi jednotlivými soubory genotypů v rámci hodnocených druhů byla zaznamenána řada odlišností, existují nepochybně poměrně široké možnosti výběru konkrétních genotypů pro další využití ve šlechtění, nebo přímo pro zemědělskou praxi. Z genotypů dvouzrnky lze podle odborníků doporučit především odrůdu Rudico, která ve většině hodnocených znaků překonala všechny ostatní hodnocené genotypy dvouzrnky a už nyní se s ní můžeme setkat na provozních plochách. U špaldy nebyly výsledky tak jednoznačné. Ohledně jednozrnky a přesívek, se domnívají, že možnosti jejich praktického uplatnění budou menší – u jednozrnky jsou problémem zejména nízké výnosy. Větší šanci uplatnění v praxi mají ozimé formy, kdy například v roce 2017 získala ochranná práva ozimá jednozrnka s názvem Rumona, která se již pěstuje na ekologických plochách.*
Více informací přináší článek autorů Ing. Aleny Šímové a Ing. Jiřího Hermutha, z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, v červnovém vydání časopisu Úroda (str. 48–52).
