Stéblolam v České republice a odolnost odrůd ozimé pšenice

Stéblolam je považován za nejzávažnější chorobu pat stébel, která může způsobit až 40% ztráty na výnosech. Původcem stéblolamu jsou dva různé druhy ze skupiny vřeckovýtrusých hub: Oculimacula yallundae a Oculimacula acuformis, které byly dříve řazeny do jednoho druhu Pseudocercosporella herpotrichoides a k jejichž novému pojmenování došlo před patnácti lety.

Oba původci mají široký hostitelský okruh a obdobný životní cyklus, ale vzájemně se liší morfologií, rychlostí růstu, výskytem v populacích i citlivostí k fungicidům. Přesto je někdy složité rozeznat oba druhy jen pomocí mikroskopických metod, proto je lepší k identifikaci použít molekulární metody.

Původci mohou přežívat na posklizňových zbytcích déle než tři roky. Již od podzimu vytváří houba spory, pohlavní (askospory) i nepohlavní (konidie). V jarním období je velice důležité sledovat stav porostu, provádět pravidelné odběry rostlin a sledovat zejména báze stébel. Primární symptomy stéblolamu jsou pozorovatelné na pochvách spodních listů již koncem odnožování a počátkem sloupkování. Toto období je optimální pro chemickou ochranu, nejpozději do vzniku druhého kolénka (BBCH 30–32). Od konce sloupkování, kdy se objevují na bázi stébel typické oválné skvrny ve tvaru oka, bývá již na fungicidní zásah pozdě, uvádějí Mgr. Jana Palicová, Ph.D., a kolektiv z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, a Agrotestu fyto, s. r. o., Kroměříž v časopise Úroda (5/2018).

V rámci maloparcelního pokusu inokulovaném houbovými původci stéblolamu pšenice (Oculimacula spp.) sledovali na stanovišti v Praze-Ruzyni reakce deseti odrůd ozimé pšenice a čtrnácti novošlechtění. Nejodolnější ke stéblolamu byly odrůdy Rebell (nositel genu rezistence ke stéblolamu Pch1) a Bohemia (bez genu Pch1). Testovaná novošlechtění byla méně napadena stéblolamem než testované odrůdy. Ve vzorcích pšenice napadených stéblolamem pocházejících z ČR z roku 2017 byl zjišťován také poměr obou původců O. yallundae a O. acuformis. Druh Oculimacula yallundae v analyzovaných vzorcích výrazně převažoval, informují autoři. Uvádějí také, že v literatuře jsou popsány tři geny rezistence Pch1, Pch2, Pch3 (Pch = Pseudocercosporella herpotrichoides). Gen Pch1, odvozen od Aegilops ventricosa, je z nich nejúčinnější a byl zjištěn i u některých novošlechtění a odrůd pšenice registrovaných v ČR. Podle Mgr. Palicové je přítomnost genu Pch1 je dostatečnou ochranou proti stéblolamu v polních podmínkách i na pozemcích s opakovaným pěstováním pšenice.

Více informací přináší článek Mgr. Jany Palicové, Ph.D., a Mgr. Aleny Hanzalové, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, a Mgr. Pavla Matušinského, Ph.D., z Agrotestu fyto, s. r. o., Kroměříž v časopise Úroda (5/2018, str. 34–36).*