Ozimá řepka je hospodářsky nejvýznamnější plodinou českého zemědělství. Nárůst ploch řepky však přináší pěstitelům celou řadu problémů, které se v posledních letech začaly projevovat také v oblasti regulace plevelů. Donedávna běžně používané herbicidní kombinace proti svízeli a heřmánkovitým plevelům již dnes nemusí poskytovat dostatečnou účinnost na nově se šířící plevelné druhy. Jde především o plevele z čeledi brukvovitých (penízek rolní, úhorník mnohodílný a podobně), kakosty, violky, zemědým lékařský, mák vlčí, chrpu modrou a další druhy.
Problémy s těmito pleveli bývají především na pozemcích, kde není v obilních předplodinách jejich regulace provedena dostatečně efektivně (kakost maličký a violka rolní), nebo opožděně (penízek rolní). Významně se na šíření některých těchto druhů (například kakostu maličkého) podílí také minimalizační technologie zpracování půdy. Navíc sortiment herbicidů registrovaných do řepky je poměrně úzký. Převažují půdní herbicidy určené zejména k preemergentní aplikaci, i když v letošním roce by měly být zavedeny nové postemergentní herbicidy, které by mohly pomoci s řešením některých problematických plevelů. Na druhou stranu je třeba počítat s restrikcí některých starších účinných látek, kdy především úplný zákaz metazachloru by mohl způsobit pěstitelům řepky velmi vážné problémy, především v regulaci heřmánkovitých plevelů a rozrazilů. V ochranných pásmech vodních zdrojů, kde jsou metazachlorové herbicidy zakázány již dnes, se jen velmi obtížně hledají vhodné náhrady, které jsou schopny pokrýt běžné plevelné spektrum a být dostatečně selektivní k řepce.
Tyto informace sděluje článek autorů doc. Ing. Miroslava Jursíka, Ph.D., a prof. Ing. Josefa Soukupa, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze, v časopisu Úroda. Celý článek si můžete přečíst v dubnovém vydání na str. 82–87.*
