První jarní škůdci v řepce jsou tzv. stonkoví krytonosci. Na východě našeho území převažuje krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus), na západě nebezpečnější krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi). V jižní polovině Čech a Moravy se jejich výskyt prolíná.
Ochranou proti stonkovým krytonoscům se zabývají v článku v Úrodě č. 2/2018 autoři pod vedením doc. Ing. Jana Kazdy, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze. Uvádějí, že signalizace výskytu se provádí nejčastěji Mörickeho miskami, kdy za kritické hodnoty se považuje výskyt tří brouků krytonosce řepkového nebo krytonosce čtyřzubého na jednu misku během jednoho dne. Podle našich pozorování tyto hodnoty nejsou spolehlivé, spíše pouze upozorní na výskyt škůdce v porostu.
Sledovat výskyt dospělců krytonosce řepkového v porostech (v Mörickeho miskách nebo podle požerků na listech a výskytu dospělců) od začátku trvalejšího oteplení na 10–12 °C by však mělo být samozřejmostí. Ošetření je nejlépe zahájit až při zjištění druhého vrcholu výskytu. Při první vlně náletu v porostech převládají samečkové a teprve později se objevují samičky, které teprve po několika dnech začínají klást vajíčka. V případě, že druhá vlna do sedmi až deseti dnů po první není příliš výrazná, doporučuje se přesto ošetřit! Pozdější ošetření by mohlo být již málo účinné. Stále platí, že chemická ochrana musí být provedena vždy před nakladením vajíček! V případě výrazného ochlazení pod 5 °C po první vlně náletu není vhodné ošetřovat. Ošetření se provede ihned po oteplení na 10–12 °C. Není třeba ošetřovat všechny plochy. V případě, že krytonosec není vůbec zjištěn nebo jen v minimálním počtu, je paušální ošetření spíše škodlivé, protože podporuje rozvoj rezistence proti insekticidům u všech živočišných škůdců. Ochrana proti krytonosci čtyřzubému bývá nutná o 14–21 dní později než u krytonosce řepkového.*
