Pěstitelé by měli počítat s tím, že během teplé zimy řepka stále rostla, a přizpůsobit tomu hnojení. Lze očekávat nízký obsah minerálního dusíku v půdě. Upozornil na to Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze včera na semináři ke hnojení ve Zvíkovském Podhradí.
Na jaře bude potřeba včas pohnojit porosty řepky, které na podzim nebyly hnojeny dusíkem, uvedl Ing. Bečka. Pokud se jaro otevře časně, je podle něj vhodné použít hnojiva jako DASA, močovina, Sulfammo, Sulfan nebo stabilizované formy Alzon, Ensin či Ureastabil. Při pozdním nástupu jara doporučil ledek. Porosty řepky podle něj vypadají velmi dobře, rozšířeno je povrchové poškození kořenů larvami květilky zelné. Některé porosty přerůstaly a měly horší kořeny.
Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze konstatoval, že někde se porosty pšenice zakládaly kvůli deštivému podzimu pozdě, jsou neodnožené, mají jeden dva lístky. Takové lokality jsou zvláště v jižních Čechách. Na jaře by zvážil aplikaci CCC. Dále použití stimulátorů na bázi huminových látek, které podporují zakořenění mladých rostlin v kombinaci s manganem a dusíkem na podporu odnožení. U CCC je třeba se vyvarovat aplikace v případě, když jsou porosty poškozeny mrazem nebo hrozí, že mráz přijde, upozornil Ing. Cihlář. Dodal, že paty ozimých ječmenů a pšenic vykazují zatím jen skvrnky, které se velmi těžce identifikují. Pokud by přetrvávalo počasí s teplotami 5–15 °C, může se rozvíjet pravý stéblolam zejména na plochách po obilninách. Na posklizňových zbytcích přežije patogen i tři roky. Choroby pat stébel pak přináší riziko poléhání.*
