Sledováním vlivu abiotických stresových faktorů na výnos a kvalitu zrna pšenice se Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity v Brně zabývá od roku 2005. Každoročně jsou na pozemích Školního zemědělského podniku v Žabčicích (ŠZP) zakládány dva maloparcelní polní pokusy se sortimentem běžně pěstovaných odrůd ozimé pšenice. Sleduje se především výnos zrna a další parametry, jako je objemová hmotnost, HTS, obsah bílkovin a podobně.
Doc. Dr. Ing. Pavlína Smutná z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, Mendelovy univerzity v Brně ve svém příspěvku v ÚRODĚ popisuje dvě pokusná stanoviště, která se vyznačují odlišným typem půdy a s tím souvisejícím vláhovým režimem v půdě. První stanoviště (Obora) je na pozemku s těžší jílovitohlinitou půdou a vysokou hladinou podzemní vody. Toto stanoviště lze považovat za velmi příznivé pro pěstování ozimých i jarních obilnin, dlouhodobě se tam výnosy zrna pšenice v pokusech pohybují mezi 8–12 t/ha.
Druhé stanoviště se nachází na pozemcích obhospodařovaných ŠZP, na kterých převažují lehčí písčito-hlinité půdy černozemního typu na štěrkopískovém podloží. Výnosy jsou tam významně ovlivněny množstvím a rozložením srážek během vegetace a dosahují 2–8 t/ha.
Na suchém, extenzivním stanovišti došlo u sledovaných odrůd k výraznému snížení výnosu zrna v průměru o 49, 51 a 39 % a zároveň k výraznému zvýšení obsahu dusíkatých látek. Nedostatek vody v době tvorby a nalévání obilek negativně ovlivnil velikost zrna, u některých odrůd se HTS pohybovala pouze kolem 30 g, a také objemová hmotnost zrna neodpovídala požadavkům na potravinářskou pšenici. V oblastech s vyšším rizikem výskytu přísušků je tedy nutné vybírat odrůdy, které i ve stresových podmínkách dokážou vytvořit dostatečně velké a těžké zrno.*
Více informací naleznete v časopisu ÚRODA.