Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera) je jedním z významných hmyzích škůdců zavlečených v posledních padesáti letech do Evropy. Do České republiky pronikl tento škůdce v roce 2002 při přirozeném rozšiřování areálu výskytu z prvotního ohniska v Srbsku, kam byl koncem osmdesátých let dvacátého století zavlečen ze Severní Ameriky.
Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně v říjnovém vydání časopisu ÚRODA informuje o intenzitě výskytu bázlivce na našem území v roce 2017. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) provádí pravidelný průzkum výskytu bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera) již od roku 2006. Cílem průzkumu je monitoring intenzity výskytu bázlivce kukuřičného v kukuřici na pozorovacích bodech (PB). Při silných výskytech má upozornit pěstitele na možný problém v průběhu vegetace. Inspektoři ÚKZÚZ sledují dospělce bázlivce kukuřičného v období od 20. června do konce října. Pozorování se provádí jak na pozemcích, na nichž následuje kukuřice po kukuřici, tak na pozemcích s jinou předplodinou. Za posledních pět let se počet PB pohybuje v průměru kolem 110 lokalit (zpravidla jsou stanoveny 1–2 lokality na okres). K monitoringu se používají maďarské feromonové lapáky (Csalomon PAL). První záchyty dospělců se objevují zpravidla od poloviny července v nejjižnějších oblastech České republiky, tedy jižní Morava (Znojemsko). Na dalších částech republiky se ve větší míře bázlivci začínají vyskytovat od konce července či začátkem srpna. Nejvyšší počty odchycených dospělců jsou obecně zaznamenávány na jižní Moravě, naopak nejnižší počty jsou pozorovány v severních a západních Čechách.
Intenzita výskytu bázlivce je spojená s dynamikou šíření tohoto škůdce z jihu směrem na severozápad republiky a kromě vazby na podíl kukuřice v osevním postupu se váže i na fakt, zda je škůdce trvale usídlen na daném území. V posledních dvou letech došlo ke skokovému zvýšení počtu detekovaných dospělců bázlivce. Intenzita výskytu je v silné korelaci s koncentrací pěstované kukuřice. I přes přímá opatření, která pěstitelé používají, se intenzita bázlivce na obvyklých lokalitách výskytu pohybuje na vysoké úrovni. Bázlivec v kombinaci s deficiencí srážek již třetím rokem po sobě způsobuje ekonomické ztráty, zvláště v oblastech jižní a střední Moravy. Tento rok je také významný z pohledu dalšího škůdce, kterým je zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis). Pěstitelé se do dalších let budou muset jasně rozmýšlet nad tím, v jaké koncentraci kukuřici na svých pozemcích pěstovat a zamýšlet se nad ochrannými opatřeními, která nezaručují 100% účinnost, zvláště ve chvíli, kdy budou chtít aplikovat pyretroid na dospělce bázlivce za teplého počasí navíc se včelami v porostu.*
Více informací naleznete v časopise ÚRODA č. 10
